Někdejší ministr zahraničí Cyril Svoboda před kamerami České televize vysvětlil, že o podobě pohřbu vždy rozhoduje rodina, nikoli stát. Karel Gott nebude mít státní pohřeb, ale rozloučení se státními poctami. Pohřeb se státními poctami měl např. bývalý ombudsman Otakar Motejl.
„Rodina si sama rozhoduje o míře účasti státu. Karel Gott nereprezentoval žádnou veřejnou funkci, byla to mimořádná významná osobnost, takže je dobré, že došlo k dohodě,“ prohlásil Cyril Svoboda v Událostech, komentářích České televize.
Státní pohřeb, o kterém se mluvilo i v případě Karla Gotta, se vystrojuje hlavám státu.
Michal Horáček doplnil, že návrh uspořádat Karlu Gottovi státní pohřeb byl velmi nešťastný.
„Ta první zpráva o státním pohřbu, myslím, že s tím přišel pan premiér Babiš snad několik hodin po tom, co vešlo ve známost, že Karel Gott odešel, mně připadala velmi nešťastná. To by mělo snad smysl jenom v případě, že by někdo chtěl Karlu Gottovi ublížit, protože jakmile se dostává ta zvláštní oficialita do vztahu mezi zpěvákem populárních písní a jeho příznivci, tak to snad cítíme, že to je něco nadbytečného,“ prohlásil ve studiu Horáček.
Mnohem víc ho zaujalo, kolik lidi zapálilo za Karla Gotta svíčku. To se mu zdálo naprosto přirozené a milé. Kdyby si měl Gott vybrat mezi státními poctami a poctami od fanoušků a především fanynek, podle Horáčka by si zvolil spíš druhou možnost. „Tím nechci říct, že on nepřijímal nějaké státní pocty, přece víme, že on je rád přijal, ale měl-li by se rozhodnout, jsem si jistý, že by dal příležitost tomu sepětí s normálními lidmi a bez těch oficialit,“ prohlásil Horáček.
Kněz Tomáš Petráček označil Babišův výrok o státním pohřbu též za nešťastný. „To, co se objevilo, jak se to bez přípravy a bez dohody odpálilo, že bude státní pohřeb v katedrále, tak to de facto jak rodině, tak Karlu Gottovi spíš ublížilo a taky to ukázalo na určitou jalovost veřejných debat v českém prostoru, kde jsme minulý týden zuřivě řešili projev Grety Thunberg a teď se už dva dny zabýváme tímto konfliktem, který by vůbec nemusel nastat, pokud by byl pan premiér zdrženlivější,“ upozornil kněz.
Když znovu dostal slovo Michal Horáček, požádal své spoluobčany, aby odsunuli debaty o tom, jakou roli hrál Gott např. v dobách komunistické normalizace. Žil dlouhý život, ve složitých dobách, takže by se mu prý dalo vyčíst leccos, ale „ještě to není ani tři dny, co zemřel“, upozornil Horáček s tím, že by se v těchto dnech mělo vzpomínat na to dobré.
Tomáš Petráček upozornil, že vedle Gotta mělo Česko celou řadu osobností, jako byli letci RAF nebo publicista Jiří Stránský, což byl také velký muž, a ani jeden z nich státní pocty při odchodu z tohoto světa neměl.
Cyril Svoboda připomněl, že i při takovéto smutné události, jako je smrt někoho slavného, čelí představitelé veřejné moci pokušení.
Fotogalerie: - Gott a slzy
„Když víme, že bude pohřeb, na kterém budou tisíce lidí, tak je velké pokušení představitelů veřejné moci. Budou se zase blížit nějaké volby, to nezastírám, mluvme poctivě, tak je vždycky snaha je u toho být vidět. To tak vždycky bylo, je a bude, ale tomu se máme snažit bránit,“ upozornil Svoboda s tím, že někdy se jen těžko hledá hranice mezi pochopitelným přáním projevit úctu, a snahou být vidět při velké události.
Poslední slovo dostal znovu kněz Tomáš Petráček a konstatoval, že Gotta vnímal ambivalentně.
„Já jsem jedno z těch Husákových dětí, takže mě ten fenomén Gott samozřejmě nijak neminul, ale já se přiznám, že jsem jeden z těch, kteří ho vnímali spíš ambivalentně. Jako určitý symbol toho normalizačního kýče, ve kterém jsme vyrůstali, vnímal jsem ho jako protežovaného umělce režimu a nebyl pro mě žádnou autoritou,“ uzavřel své vystoupení kněz. Podle jeho názoru v sobě Gott měl určité kouzlo, ale nebyl postavou, která by si zasloužila pohřeb se státními poctami.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: mp
