Na začátku Halík říká, že jsou zde pokusy nově promyslet postoje k sexuálním menšinám, k chápání genderových rolí a struktury rodiny. A že spíše konzervativně smýšlející církev do této debaty může a má vnášet kritické postřehy. Ovšem podle Halíka to nepůjde, pokud se církev hned na začátku zdiskredituje. A čím by se dle knězova názoru zdiskreditovala? Tím, že si vytvoří „schematické obrazy nepřítele“ a bude používat nálepky jako „homosexualismus“, „genderové ideologie“ či „neomarxismus“. Sekulární levici se prý nemá odpovídat opačným extrémem, protože to povede ke kulturním válkám.
Halík dále varuje před pravicovým extremismem, který chce „využívat rétoriku a symboly křesťanství“. A zmínil setkání na zámku v Sedlčanech, které bylo vedeno jako zahradní slavnost k výročí vysvěcení kaple sv. Vojtěcha v Příčovech. „Ta akce sama sice ukázala trapnost této koalice, nicméně je varovným signálem,“ říká kněz a sociolog. Naopak se ztotožňuje s polským dominikánem Tomaszem Dostatnim, který o slovech arcibiskupa Jędraszewského, jež proti ideologii LGBT vyslovil, napsal, že taková kázání odporují evangeliu a vyhánějí lidi z církve.
„Kam se podělo evangelium?“ lomí rukama Halík. Slova arcibiskupa Jędraszewského přirovnal ke kázání probošta Petra Piťhy. „Místo zvěstování evangelia se spíše podobalo útočnému politickému projevu, který by se stylem i obsahem snad lépe hodil mezi fake news Parlamentních listů; nenašel jsem v něm ani stopu křesťanského ducha,“ říká o kázání. Je dobré dodat, že tyto spory mezi kardinálem Dukou a Tomášem Halíkem vyvrcholily v napomenutí, které bylo knězi uděleno.
Podporou arcibiskupa Jędraszewského, ke které Duka vyzval i slovenskou a maďarskou biskupskou konferenci, prý arcibiskup pražský pokračuje ve směru, který zvolil „spojenectvím s Václavem Klausem a později Milošem Zemanem“. Duka podle Halíka používá citáty papeže Františka vytržené z kontextu, i když ví, že je svým postojem bližší papežově opozici nebo „populistickým českým politikům“.
Halík též varuje před vytvářením spojenectví církví visegrádských zemí. Toto spojenectví by prý mělo brzdit reformní úsilí papeže Františka a kopírovalo by „snahy populistických politiků těchto zemí brzdit proces evropské integrace“. Z organizace takovéhoto úsilí ovšem neobviňuje kardinála Duku, nýbrž bývalého poradce amerického prezidenta Stephena Bannona. „Bannon se nedávno pokusil vytvořit v jednom bývalém italském klášteře jakési mezinárodní školicí středisko populistických politiků k podpoře nacionalistů podrývajících Evropskou unii,“ říká Tomáš Halík.
Smírněji už uznává, že některé recesistické a nepříliš vkusné projevy doprovázející karnevalové akce komunit LGBT záměrně provokují církevní představitele. „Bylo by však prozíravější, aby se představitelé církve těmito okrajovými jevy nenechávali strhnout k prvoplánovým emocionálním reakcím, které je mohou nakonec zavléci do zatuchlých a nahnědlých politických vod,“ radí Halík a dodává: „Spíše by se měli snažit vytvářet v církevním prostředí důstojné místo pro křesťany s menšinovou sexuální orientací, jak k tomu ostatně vyzývají oficiální dokumenty církve.“
Zde je ovšem namístě konfrontovat Tomáše Halíka s tímto statusem Dominika Duky: „Každý skutečně věřící křesťan musí odmítnout jakoukoliv diskriminaci, ostrakizaci, nebo útoky na lidi hlásící se k tzv. sexuálním menšinám.“
Halík na závěr zmiňuje, že v řadách církve je nemalé procento menšinově orientovaných mužů. „Ne všichni se s ní naučili žít. Právě za nejagresivnějšími homofobními útoky stojí často ti, kdo nebyli schopni přijmout vlastní homosexualitu a nepřijetí sebe kompenzují touhou ‚kamenovat hříšníky‘,“ tvrdí teolog.
Fotogalerie: - Mše za lidi bez domova
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: kas
