Vicepremiér Jan Hamáček otočil a předložil vlastní návrh zrušení superhrubé mzdy, kdy počítá s výší daně 19 % pro zaměstnance do čtyřnásobku průměrné mzdy a 23 % pro vysokopříjmové zaměstnance. Jde tak přitom proti plánu Andreje Babiše, který počítá s daní ve výši 15 %. Tuto variantu přitom v létě podporoval. Informovaly o tom například Novinky.
Pro lidi však bude mít i 19% daň pozitivní efekt. V současné době se totiž zdanění vypočítává z takzvané superhrubé mzdy, tedy z hrubé mzdy a odvodů, které platí zaměstnavatel. Toto efektivní zdanění je 20,1 %, tedy více, než činí návrh jak Jana Hamáčka, tak Andreje Babiše. Rozdíl je tu však ten, že zatímco návrh Jana Hamáčka nechá lidem v peněžence stokoruny, tak původní návrh s 15% sazbou dokáže ušetřit lidem i tisíce korun. Člověk, který má hrubou mzdu 26 tisíc korun, by měl díky původnímu vládnímu návrhu ušetřit 1335 Kč; zaměstnanec s hrubou mzdou 50 tisíc, by si měl polepšit o více než dva a půl tisíce. Oba návrhy, jak ten Jana Hamáčka, tak ten Andreje Babiše, však počítá se speciální daní ve výši 23 % pro zaměstnance, kteří vydělávají více než čtyřnásobek průměrné mzdy, což je přibližně 140 tisíc korun.
„Jsme přesvědčeni, že musíme dát lidem v tomto období jasný signál, že se o ně postaráme, a zkrátka snížíme daň na těch patnáct procent, jak původně ODS slibovala, ale lidi podvedla. Návrh je tedy sazba 15 %; sazba 23 % u čtyřnásobku průměrné mzdy se nemění,“ komentoval premiér Babiš dojednanou dohodou mezi ANO a ČSSD v srpnu.
Se změnou výpočtu daně má však problém Národní rozpočtová rada. Návrh státního rozpočtu, o kterém se nyní vedou diskuse, totiž nepočítá se změnou výpočtu daně. V tomto zásadním dokumentu tedy nejsou zohledněny dopady snížení výše daně, což by mohlo přispět ke snížení daňového výběru. Na toto poukazuje právě Národní rozpočtová rada (NRR), jejíž předsedkyní je ekonomka docentka Eva Zamrazilová, a nedoporučuje, aby Sněmovna návrh státního rozpočtu schválila. Návrh podle ní porušuje princip úplnosti a reálnosti rozpočtu.
„NRR nedoporučuje přijmout navrhovanou úpravu daně z příjmů fyzických osob a zákona o pravidlech rozpočtové odpovědnosti, neboť by pouze zásadním způsobem prohloubila nerovnováhu veřejných financí a nepřinesla by významnější pozitivní dopady na ekonomickou situaci v České republice,“ psalo se na webu instituce.
Samotný Jan Hamáček odůvodňuje svůj návrh tím, že zrušení superhrubé mzdy nesmí rozvrátit veřejné finance. „Proto předkládám 2 pozměňovací návrhy: 1) zvýšení slevy na poplatníka na 27.240 Kč. Pomůže to nízkopříjmovým! 2) dvě sazby, 19 % a 23 %. Dopad na rozpočet 25 mld. Kč vs. 70 mld. Kč návrh Andreje Babiše. A není to jen na 2 roky,“ dodal na Twitteru.
Zrušení superhrubé mzdy nesmí rozvrátit veřejné finance! Proto předkládám 2 pozm. návrhy: 1) zvýšení slevy na popl. na 27.240 Kč. Pomůže to nízkopříjmovým! 2) dvě sazby 19 a 23 %. Dopad na rozpočet 25 mld. Kč vs. 70 mld. Kč návrh @AndrejBabis. A není to jen na 2 roky.
— Jan Hamáček (@jhamacek) October 27, 2020
Návrh Andreje Babiše totiž počítá se snížením daně na dva roky, poté by se mělo vše vrátit do starých kolejí. Sleva na poplatníka v současné době činí 24.870 KČ. Nárok na daňovou slevu na poplatníka mají všichni daňoví poplatníci. Týká se to i výdělečně činných studentů nebo penzistů. Díky uplatnění základní daňové slevy se přímo snižuje daň z příjmu. Nízké příjmy tak často znamenají minimální nebo dokonce nulovou daň z příjmu.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: tle