A v reakci vytahuje i Kohoutovu komunistickou minulost. Připomíná, že v padesátých letech skládal například oslavné básně na Josifa Stalina. Každý se může dopustit chyb a změnit časem názor, píše Hanáková. Kohout však prý takové právo ostatním upírá.

Kohout netuší, jak to na ministerstvu chodí

Na básníkovu kritiku namítá, že se nevyzná v tom, jak funguje financování kultury, což je zvláštní, když on sám je umělcem. „Podle toho, co pan Kohout píše, se domnívám, že on, ač významný autor, netuší, jaké jsou zdroje financování, a opomíjí, že v gesci ministerstva kultury jsou i tak rozdílné věci, jako je financování církevních organizací, desítky příspěvkových organizací (od Národní galerie po Památník Terezín), živá kultura či péče o památky,“ píše Hanáková.