„Jsem věrný ODS,“ sdělí Zdeněk Adamec, majitel na hony vyhlášeného Penzionu Rejvíz ve stejnojmenné nejvýše položené vsi v tuzemském Slezsku. Býval místopředsedou regionální rady ODS v Jihomoravském kraji, a přestože v partaji už není, „dres“ měnit nehodlá. Tentokrát jsme „špionili“ na Zlatohorsku a Osoblažsku.

Židle štamgastů v bývalé Noskárně

Ten penzion je vyhlášený hlavně kvůli dvěma historickým zajímavostem. Už před druhou světovou válkou ho ještě pod jiným jménem vlastnili Jozef a Alfréd Braunerovi, kteří tam začátkem minulého století začali vyřezávat židle s karikaturami štamgastů. Kdo se zde posadí, opře se většinou o nějaký portrét. Osobně jsem v jednom odhadl tvář Miloše Zemana. „Ne, žádnýho politika tady nemáme. Ale je pravda, že návštěvníci v těch tvářích najdou leckoho. Stalina a další,“ bylo mi řečeno. „Nechodím k volbám, nemám na to čas,“ sdělil tamní výčepní, který mi ukázal slavné dřevořezby.

A ta druhá zajímavost? Chata se v roce 1947 stala rekreačním střediskem Ministerstva vnitra a dostala název podle tehdejšího šéfa resortu Václava Noska, zcela klíčového komunisty v procesu „zrudnutí“ tehdejšího Československa, jehož Sbor národní bezpečnosti například potlačil demonstrace na podporu prezidenta Beneše v únoru 1948. Ostatně penzionu dodnes někteří přezdívají Noskárna. A hodně řezbářských výtvorů se v té éře ztratilo, ale „ódéesák“ Adamec velkou část sbírky zachránil a rozšiřuje. „Kdo chce, může si sem pořídit židli s vlastním portrétem za zhruba deset tisíc korun. Nové řezbáře máme. Před šestnácti lety, když jsem to tady kupoval, šlo o trosku. Hygienici by to hned zavřeli. Celé jsme to zrekonstruovali, a bez dotací,“ pyšní se.

Politicky bezcharakterní hostinec Koruna

Centrem bezmála čtyřtisícových Zlatých Hor je jedna dlouhá ulice, která vede až do polských Glucholaz, odkud prý k nám často jezdí lidé za prací. Dvě zahrádky na „náměstí“ jsou hodně hlučné, sednu si do té před hostinec Koruna. „Nevolím. Kdyby ano, tak volím sebe,“ usměje se mladá slečna, prý Kamila. „ParlamentníListy (PL), tak to mlčím. Ještě tak Paralelní listy, to bych pokecal,“ vymezí se striktně chlapík ve středních letech, údajně kapelník místní hardcorové kapely Tatramat Error. Na YouTube jsou k mání některé jejich „sypačky“, jak se tady říká řízným songům. „Nelíbí se mi jejich financování, ale i prohradní a antievropský zaměření. Já jsem pro EU. Možná Piráty, ale jako bych nic neřekl,“ prozradí po třech pivech.