Historik Šebek předně upozornil, že dříve, nejen mezi světovými válkami, ale i po roce 1945, byly volby, s výjimkami na příklad pro příslušníky meziválečných bezpečnostních sborů, povinné. Proto bývala, oproti současnosti, volební účast běžně 90 až 93 %. Zároveň sčítání hlasů a jejich zveřejňování trvalo déle, běžně dva až tři dny.

Rozdílně byly pochopitelně vedeny i předvolební kampaně. Většina tisku byla stranická, a proto z jeho stránek čtenáři snadno získávali přehled o programech a prohlášeních jednotlivých stran a kandidátů, stejně jako o jejich hodnocení výsledků voleb. Agitace se vedla často osobně, „od domu k domu“ i v malých vesnicích a osadách. Podle Jaroslava Šebka to mělo tu výhodu, že „strany byly jednoznačně čitelné“, zatímco dnes „se noviny deklarují jako nezávislé, ale mohou se do nich promítat názory vlastníků i redaktorů“. V této souvislosti zmínil, že je otázkou blízké budoucnosti, jakou cestou se bude ubírat tisk vlastněný předsedou hnutí ANO Andrejem Babišem.