Česko-polské vztahy byly za poslední století velmi komplikované a mnohdy vyústily až v ozbrojené vojenské střety. Při vzniku samostatného československého státu v roce 1918 dokonce došlo i k týdenní válce o Těšínsko, ve které byla československá armáda úspěšnější, a proto dnes můžeme cestovat do Třince, Bohumína nebo Karviné, aniž bychom museli překročit naše hranice. Do sporu mezi oběma zeměmi pak tehdy zasáhly vítězné mocnosti z 1. světové války, které přisoudily větší část Těšínska Československu včetně důležité bohumínsko-košické železnice. „Poláci se s tím vnitřně nikdy moc nesmířili a nesli to v sobě spíše jako nespravedlnost,“ uvedl renomovaný odborník na naši nedávnou historii Miloš Trapl z Univerzity Palackého v Olomouci, který publikoval o nejdůležitějších historických událostech 20. století řadu odborných textů.

Polsko má z Putina strach, nechce dráždit své západní spojence

Jablkem sváru mezi Čechy a Poláky bývaly v minulosti vždy územní nároky, a to ponejvíce v hraničním Slezsku. Přesto se olomoucký vědec domnívá, že tento fakt neměl žádný vliv na rozhodování polské vlády o přijetí závazných čísel počtů uprchlíků při posledním jednání premiérů v Bruselu.