Hle, jak se ti Čechoslováci mají dobře. To si možná říkali návštěvníci prvního poválečného Expa v Bruselu. S publicistou Zdeňkem Čechem o naší nejúspěšnější světové výstavě

19.08.2018 17:43 | Zprávy

ČESKÉ OSMIČKY Zlatá hvězda a dalších třináct ocenění. Československo na Světové výstavě Expo 1958 předvedlo, co naši kreativní lidé dokáží. Jeho pavilon byl nejlepší, Zemanův film Vynález zkázy získal Velkou cenu Expa a návštěvníky zaujalo mnoho dalších unikátů. Vlastně už před výstavou začal proces liberalizace v zemi, který pak ale skončil pod pásy sovětských tanků.

Hle, jak se ti Čechoslováci mají dobře. To si možná říkali návštěvníci prvního poválečného Expa v Bruselu. S publicistou Zdeňkem Čechem o naší nejúspěšnější světové výstavě
Foto: archiv redakce
Popisek: Dominantou Expa 1958 v Bruselu se stalo Atomium

Stržen coby ruina po požáru. To byl osud obdivovaného československého pavilonu, na nějž před šedesáti lety v Bruselu všichni pěli chválu... A naše bruselská restaurace, kde se tehdy hosté unesení naší expozicí s chutí dobře najedli a napili? Byla sice přenesena do Prahy na Letnou, ale nikdo o ni nakonec nepečoval, tudíž začala chátrat. Po letech byla rekonstruována na sídlo reklamky Havas. Přitom na Světové výstavě Expo 1958 Čechoslováci ukázali světu, co všechno umějí. Výstava trvala od dubna do října roku 1958, tedy šest měsíců. A je jistě škoda, že výše uvedené objekty, svědectví našeho úspěchu, nemůže veřejnost obdivovat dodnes.

Pavilon v Bruselu

„Pravda je, že na Brusel byla vyhlášena soutěž. Já se jí ale neúčastnil, protože jsem měl hodně práce. Posledním soutěžícím byl Adolf Hoffmeister, který přišel s nápadem, že postavíme koleje, na ně vlak, lidi budou tím vlakem procházet a za okny poběží česká krajina. To ale nebylo schváleno, a protože o mně věděli, že výstavy dělám, vyzvali mě, ať předložím návrh. Udělal jsem ho tedy na Jeden den v Československu. Tedy, že ukážeme práci, odpočinek a kulturu, a to bylo přijato,“ řekl iDNES.cz Jindřich Santar, hlavní scenárista československého pavilonu. Klíčovou snahou bylo prostě ukázat poválečný život v zemi v celé jeho šíři.

Tento článek je uzamčen

Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PL

Mgr. Renáta Zajíčková byl položen dotaz

Zrušení školného.

Paní Zajíčková, nebylo by možné řešit školné podobným způsobem jako v USA? To znamená dvě základní roviny. Jednak na školné šetří dopředu rodiče a další příbuzní. S tím v podstatě počítám i já a na školné vnoučat šetřím již od jejich narození. A pokud není našetřeno, tak si student prostě bude muset...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:

Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Umělkyně Kerekes: Babiš není Fico. Chce evropské peníze

21:35 Umělkyně Kerekes: Babiš není Fico. Chce evropské peníze

Viktor Orbán je zklamaný muž, který skončil v opozici, Andrej Babiš pragmatik závislý na evropských …