Jakl v úvodu připomněl, že v létě roku 1991 sepsal s kolegou Michalem Sedláčkem návrh zákona o ČT. „Říkali jsme si, že nejsme natolik významní a vlivní, aby se naše názory uplatnily. Ale platí jeden skoro až fyzikální zákon. Kdo na nějaké schůzi předloží nějaké usnesení jako první, má náskok. Což jsme udělali my. Skončilo to tak, že tento náš návrh adoptovalo Ministerstvo kultury a v podstatě ho opsalo,“ vzpomněl Jakl.
Zákon začal platit a podle něj vznikla Česká televize, byl zvolen první prozatímní ředitel. Stal se jím Ivo Mathé. Poté vznikla rada České televize, která zvolila řádného ředitele, jímž se stal opět Mathé. „Šlo o státní televizi. Máme pro ni sice různé eufemismy, ale když něco zřídí stát zákonem, určí působnost, veřejné financování a určí její vnitřní uspořádání a přidělí jí kmitočtové spektrum a majetek, toto všechno zákonem, kejhá jako kachna, chodí jako kachna, tak je to kachna. To znamená, když něco zřizuje stát, tak přes veškeré veřejnoprávní eufemismy, je to státní,“ vysvětlil. „Pouze je to na politickou moc napojené určitým polštářem, který ztěžuje okamžité objednávání si jakýchkoliv politických obsahů. A ne přímo, jako to bylo tehdy,“ ozřejmil.
A pak vysvětlil, proč si nepoložil otázku: „Nemáme tu státní noviny, nikomu nechybějí, stejně tak státní časopisy.“ Důvodů bylo více. „Nikdo nevěřil, že by se soukromý sektor tak rychle u nás etabloval. A že by bylo možné si některé funkce vysílání u něj objednat. Druhým důvodem bylo, že už to vypadalo, že krachne federace, a začala se rozhořívat debata co s takzvaným federálním okruhem. Podařilo se mi dosáhnout toho, že pro budoucí první soukromou celoplošnou nezávislou televizi u nás bude určen právě tento lepší program, bývalý federální, a ne nějaký náhradní, druhotný. Což chtělo tehdejší vedení České televize,“ konstatoval Jakl.
„Na všech mediálních konferencích, kterých se ale zúčastňuji stále méně, se neřeší zásadní otázky – jestli vůbec je potřeba něco takového, s tím ohromným rozpočtem, jestli to není zneužitelná věc, zda se na ní někdo neobohacuje, jestli tam nedochází k manipulaci v rukou úzké skupiny, která vůbec nemá žádný mandát, jenž by vyplýval z nějaké veřejné objednávky,“ upozornil.
„Jsem tedy vlastně takový spolupachatel. Ale tehdy jsem si říkal k těm zásadním věcem. Pak to jednou zrušíme, bude tady jenom privátní sektor. A u něj si teprve řekneme, co není schopen obhospodařovat, tak si u něj objednejme za nějaké peníze. Že to budeme řešit později. To jsem ale netušil, že nejpříhodnější a nejsvobodnější chvíle byla právě tahle. A že to bude už jenom horší, to mě ve snu nenapadlo. A je to jedno z největších rozčarování mého života,“ povzdechl si Ladislav Jakl.
Petr Štěpánek nastoupil do České televize nejdříve jako redaktor pořadu Politika pro každého, později přejmenovaného na Karle, přepni to. Záhy však odešel, neb ho zavolal Václav Klaus a přes moderování mítinků se stal tiskovým tajemníkem předsedy vlády. Moc ho to nebavilo, nevydržel zde dlouho. „Pak však přišla jiná výzva, vzpomněli si na mě poslanci. Měl jsem kromě České televize jistou zkušenost i z nově vznikajících malých regionálních televizi a byl jsem v roce 1994 zvolen do Rady pro rozhlasové a televizní vysílání,“ připomněl. Kterou shodou okolností spoluzakládal a byl nějaký čas jejím šéfem právě Jakl. „Druhý zákon, který jsme vytvořili s Michalem Sedláčkem, byl právě ten, na němž tato rada vznikla,“ dodal Jakl.
V Radě pro rozhlasové a televizní vysílání působil Petr Štěpánek devět let. „Pak jsem byl slavně odvolán a popraven. Česká televize se na tom trošku spolupropagandisticky spolupodílela. Následně si na mě vzpomněla Topolánkova vláda a pět let jsem byl členem Rady českého telekomunikačního úřadu. Byl jsem jedním z těch, kteří české televizní vysílání digitalizovali,“ pochlubil se Štěpánek.
I špatné věci jsou schopné vývoje. Vyvíjejí se však vždy v horší
„Jak jsi dnes se svým dítětem spokojen?“ vznesl zásadní otázku Štěpánek Jaklovi. „Když si někdo stěžuje na Českou televizi a skuhrá – co vysílají a nevysílají, jak se tam lže každý den a rozpoutává se propaganda proti někomu a něčemu, že je to propagandistický nástroj, jako tomu bylo za bolševika, a že televizí protékají miliardy konkrétním zájmovým skupinám – z mého pohledu jsou to prkotiny, kterými se nezabývám. Protože o České televizi jako o každé zbytečné instituci platí jedna univerzální věta: I špatné věci jsou schopné vývoje. Vyvíjejí se však vždy v ještě horší,“ sdělil Jakl. Zakódovanost té špatnosti je podle něj v tom, že existuje něco nabaleno na stát a okupováno víceméně příživníky státu. „Co má možnost disponovat obrovskými penězi a propagandistickou silou v podstatě bez veřejné kontroly,“ doplnil Jakl.
Štěpánek si přisadil. „Česká televize má ve vínku, že není státní. Ale ona není naše. Když něco leží na chodníku, tak se toho někdo zmocní. Mám pocit, že Česká televize ponejvíce patří jejím redaktorům. Rada České televize je jen k tomu taková stafáž. Daleko více než zástupce nás, koncesionářů, funguje jako jakýsi obranný val těchto zájmových skupin,“ uvedl.
„Záměrně uvádím, že nikoli politických stran. Protože ve výsledku politické strany mají zájem na tom, aby to fungovalo vyváženě. Když je někdo nahoře, nemusí tam za dva roky být a otočilo by se to proti němu. Ponejvíce tedy neslouží nějakému politickému zadavateli, ale zájmovým skupinám. Protože jde do značné míry o peníze a vliv,“ domníval se Štěpánek. „To je pravda, ale není náhoda, že u nás notoricky jsou ty zájmové skupiny po celých 25 let spojeny s konkrétní zájmovou skupinou, která vidí svět velmi podobně,“ připodotkl Jakl.
„Kdyby někdo chtěl obhájit vlastní smysl takovéto z principu nenormální instituce, tak by musel obhájit její vznik od čistého stolu, ne říci, proč ji rušit. Měl by argumentovat, proč musí existovat. Na těch různých konferencích jsem často přečetl program za poslední dva dny – francouzská detektivka, italská komedie a říkal jsem – kvůli tomuhle? Toto přece může vysílat kdokoliv jiný. A nemusí se zřizovat veřejnoprávní instituce, kterou neumí a nikdy nebude umět nikdo kontrolovat. Někdo mi oponoval, ale kdo by vysílal tuhle službu a kdo v případě tohohle zase jinou. Je to stejné, jako by někdo říkal, že normální spektrum novin a časopisů není schopné plnit některé funkce, a proto musíme od lidí vybrat násilím peníze, zřídit něco jiného, na co lidé nebudou mít žádný vliv, jenom to budou muset platit,“ domníval se Jakl.
Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPřidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Oldřich Szaban
Mgr. Libor Vondráček byl položen dotaz
Kritizujete migrační kvóty, ale není to pozdě
Respektive s křížkem po funuse? A kdybyste byli ve vládě, zařídíte nějak naše vyvázání z migračního paktu? Jde to vůbec - jinak než když vystoupíme z EU?
Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:
Jinde na netu:
reklama
Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.
Další články z rubriky
9:00 Vyšší zdanění cigaret, nejméně o 62 Kč. Česká vláda se přimluvila
Zdražení až o desítky procent by mohli v blízké budoucnosti pocítit kuřáci při koupi cigaret či dalš…
- 7:30 Raketa posledního slova. Mezi Izraelem a Íránem by mělo být příměří
- 11:45 Domluvený útok? V Íránu bylo podezřele ticho
- 4:44 Kdo a s kým se postaví Fialovi: U opozice ještě není hotovo
- 21:36 Keller: Armáda není na válku nachystána, civilové dostanou brožurku
- 16:13 Nejdřív Írán, pak Green Deal. U Moravce se to díky Foldynovi rozjelo
