Kupředu se neposunula slibovaná důchodová reforma, jen na papíře vládního programu zůstala příprava zákona o sociálním bydlení. Podle ekonomů a expertů na sociální problematiku by navyšování penzí či jiných podpor měly provázet i sociální reformy.
Ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD) je s prací svého ministerstva spokojena. Její úřad tento týden rozeslal tiskovou zprávu s názvem „Úspěchy ministerstva práce a sociálních věcí za první pololetí“, kde vypočítává 12 bodů. „Nešlo to vždy snadno, kompromis je chleba politiků, ale jak praví jedno přísloví: Kdo chce, hledá způsoby,“ uvedla Maláčová na svém facebooku. Zmínila letošní navýšení minimální mzdy o 1150 korun na 13.350 korun, růst důchodů, zrušení karenční doby od letošního července, dofinancování sociálních služeb či navýšení rodičovské.
Jana Maláčová
Na letošní dofinancování sociálních služeb kraje ale z požadovaných dvou miliard korun dostanou od ministerstev financí a práce jen jednu miliardu, do roku 2022 případně budou moci získat 1,5 miliardy z EU. Opoziční politici mluví o podvodu a neférovém jednání.
Několikrát se od podzimu měnil i plán navýšení rodičovské z 220.000 na 300.000 korun. Kvůli zpomalování ekonomiky totiž začalo ministerstvo financí růst výdajů brzdit. Zákon by měl platit od příštího roku, teprve se ale bude projednávat.
Stejně je na tom norma, která by měla zajistit pro příští rok vyšší růst důchodů, než nařizuje zákon. Průměrná penze by se měla zvednout o 900 korun, tedy asi o 150 či 180 korun nad zákonnou valorizaci. Výraznější přidání zažili důchodci a důchodkyně už letos, kdy dostali k pravidelnému navýšení 300 korun víc. Kabinet tak plnil svůj slib, že změní složení penze tak, aby její pevný díl odpovídal deseti procentům průměrné mzdy místo devíti procent. Aby změna neskončila u Ústavního soudu, musela vláda přidat několik stokorun.
Vyjednávání se v koalici vedla i o zálohovaném výživném. Podle návrhu ministerstva práce by to měla být nová dávka. Politici ANO se proti tomu stavěli a volali po posílení vymáhání.
Mezi základní strategické směry svého programu si Babišův kabinet zařadil důchodovou reformu. V textu uvedl, že chce konkrétní kroky bez „zdlouhavých a neplodných diskusí“. S řešením měl přijít odborný tým pro reformu. Komise vznikla, reformu ale neřeší. Ministryně Maláčová prosadila jako hlavní téma „spravedlivé důchody“. Už dřív řekla, že reforma není potřeba a nutná je spíš adaptace systému na změny. Zástupci opozice to kritizují. Problém je to i podle ekonomů.
Podle analytika UniCredit Bank Pavla Sobíška vláda volí spíš jednoduché cíle ke zvýšení politické popularity, na reformy si čas v příznivé době ekonomického růstu nenašla. „Z důchodové reformy zůstaly slevy na jízdné ve vlacích a autobusech,“ podotkl Vítězslav Hruška z poradenské společnosti Apogeo. Podle analytika Czech Fund Lukáše Kovandy v přípravě koncepcí vláda selhává a navyšování penzí či platů bez reformy představuje kupování hlasů a preferencí.
Spokojeni nejsou ani experti na sociální problematiku. Podle ředitele Platformy pro sociální bydlení Víta Lesáka slibovaný zákon o sociálním bydlení nevznikne a místo systémového řešení se volí spíš osekávání pomoci od státu. Kritikou nešetří ani Institut pro sociální inkluzi. Poukazuje na to, že místo přípravy normy o sociálním bydlení ministerstvo práce sepsalo seznam 15 opatření, který má vyvolat dojem, „že vláda maká“.
Ministerstvo práce mezi jeden z úspěchů řadí posun v přípravě elektronických neschopenek, které se spustí od příštího roku. Projekt měl původně fungovat už od letoška, pozastavila ho ale ministryně práce první Babišovy vlády Jaroslava Němcová (ANO). Podobně postupovala i u přípravy nového propojeného systému. Maláčová po svém nástupu práce obnovila, její tým si stanovil časový harmonogram a termíny se i přes komplikace snaží dodržovat.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: mp
