Výsledky průzkumu provedeného výzkumnou společností Necker van Naem jsou na první pohled poněkud překvapivé. Protože i z jinak vždy tolerantního Nizozemska v posledních měsících přicházely zprávy o nechuti obyvatelstva přijímat uprchlíky z Blízkého východu a Afriky. Zmíněný průzkum probíhal ve dvou fázích a vyplývá z něj, že zatímco v říjnu loňského roku souhlasilo s ubytováním uprchlíků ve svém blízkém okolí 70 % oslovených respondentů, v únoru se jejich počet ještě o tři procenta zvýšil.
Jako první podmínku pro svůj souhlas uvedlo 40 % respondentů, že by se uprchlíci měli přizpůsobit nizozemskému způsobu života. Pětadvacet procent účastníků průzkumu si dále myslí, že by měli mít pro úspěšnou integraci k dispozici služby psychologa. Sedmnáct procent jako jednu z klíčových podmínek uvedlo, že vláda musí zajistit veřejnou bezpečnost. Jen o tři procenta méně respondentů konstatovalo, že je třeba snížit lhůty při čekání na ubytování. Jak píše server Dutchnews.nl, země trpí nedostatkem ubytovacích kapacit pro uprchlíky, kteří musí na ubytování čekat velmi dlouho.
S výsledky průzkumu však příliš nekorespondují průzkumy zabývající se oblibou politických stran. Dlouhé měsíce se totiž těší největší přízni u nizozemských voličů Strana pro svobodu (PVD), v jejímž čele stojí známý kritik islámu a multikulturalismu Geert Wilders, který aktuálně čelí obvinění ze šíření nenávisti. Trestného činu se měl dopustit na jednom ze shromáždění s voliči, kde se jich tázal, jestli by si v zemi přáli méně marockých přistěhovalců. Wilders a jeho příznivci považují obvinění za součást politického procesu, v rámci kterého se chce vládní garnitura zbavit své politické konkurence.
Před čtyřmi lety Wildersova strana ve volbách získala ve stopadesátičlenném parlamentu patnáct křesel. Za vítěznou VVD zaostala o šestadvacet křesel a za druhou PvdA o třiadvacet křesel. Podle posledního průzkumu realizovaného před deseti dny by však Strana pro svobodu získala 39 křesel, což je o sedm křesel více, než by daly dohromady vládní VVD a PvdA, která zažívá nejhorší chvíle ve své historii. V porovnání se 39 křesly získanými v roce 2012, by si nyní zajistila pouhých osm křesel a z pozice druhé nejsilnější strany by klesla až na sedmou příčku.
Nespokojenost voličů s nizozemskou vládou, ale také celou Evropskou unií, se před několika dny projevila také v referendu o smlouvě mezi Ukrajinou a EU. Účastnilo se jej sice pouze 32 % oprávněných voličů, kteří na druhou stranu řekli smlouvě jasné „ne“ v poměru 64 ku 36. Referendum sice bylo nezávazné, ale premiér Rutte připustil, že vláda nemůže přání voličů ignorovat. Výsledek referenda je považován za další políček do tváře křehké vládní koalice. Naproti tomu Geert Wilders jej přivítal a na svém twitteru napsal, že výsledek je vyjádřením nedůvěry vůči vládě i Bruselu.
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
