Jako bývalá zaměstnankyně Babišova Agrofertu, který je momentálně odložen v premiérově svěřenském fondu, se Maxová vyjádřila k českým kontrolám polského masa. Dáma je ráda, že jsou tyto kontroly velmi důsledné.
„Myslím si, že bezpečnost našich občanů je na prvním místě,“ zdůraznila Maxová s tím, že nesouhlasí s doporučením Evropské komise, aby veterinární správa nevěnovala tak velkou pozornost polskému masu. „Já s tímto postojem nesouhlasím, protože pro mě jako pro bývalou kontrolorku je stěžejní bezpečnost našich občanů. Takže v tomto bychom měli bojovat za suverenitu, protože je naše věc, jak si chráníme občany. Já si myslím, že nám tady Evropská komise ukazuje, že má různý postoj k různým věcem, a já jsem ráda, že my bojujeme za naši suverenitu v této oblasti,“ zdůraznila.
Jedním dechem dodala, že suverenitu Česka hodlá chránit i tím, že bude jasně proti nápadům na společnou azylovou politiku. „I pan premiér avizuje, že prostě není potřeba dělat stejnou azylovou politiku. Je potřeba chránit naše občany,“ uvedla politička.
Pár slov věnovala i plánům vlády na šetření. Maxová se domnívá, že hlavní práce v oblasti sociální politiky leží na bedrech ministryně práce a sociálních věcí. Na dávkách na bydlení, dávkách v hmotné nouzi a dalších dávkách by prý paní ministryně mohla ušetřit desítky až stovky milionů korun. Maxová naopak doufá, že Maláčová nebude škrtat v oblasti sociálních služeb.
Bobošíková připomněla, že Babišova vláda v programovém prohlášení odmítá zvyšování daní, ale ministryně financí za hnutí ANO Alena Schillerová už mluvila o možném zvýšení daní u cigaret, alkoholu a hazardu. Maxová v tom prý nevidí problém, protože tyto komodity jsou „hříšné“ a prý je třeba zasloužit se o to, aby alkohol či cigarety byly méně přístupné dětem.
Pár slov padlo i k tématu placení výživného. Bobošíková chtěla slyšet, zda má dítě trpět tím, že neuvidí jednoho ze svých rodičů, pakliže onen rodič neplatí výživné. Moderátorka si přitom vzala na pomoc výrok samotné Maxové. „Rodič, který by neplatil to výživné, by vlastně třeba nemohl mít nárok na to se s tím dítětem stýkat,“ poznamenala Maxová před časem v ČT.
„Já nejsem zastáncem toho, aby se odpíral styk dítěte s rodičem,“ zdůrazňovala Maxová. „Ale my jsme to tady velmi dobře slyšeli,“ kontrovala Bobošíková. A Maxová připustila, že si na tento svůj výrok vzpomíná, ale nadále nehodlá jít touto cestou. „Byl to určitý vývoj situace,“ uvedla dáma. Prý jen poukazovala na názory rodičů, kteří výživné platí.
Bobošíková přehodila výhybku k problematice genderu, to jest ke společenskému vnímání postavení žen a mužů. Bobošíková četla Maxové z příručky Ministerstva školství pro učitele, kde kantoři dostanou návod, jak s dětmi mluvit o genderu. „Vyhýbám se stereotypním výrokům ‚kluci dělají..., kluci jsou..., kluci umějí..., nejde jim, holky dělají, holky jsou..., holky umějí, nejde jim...‘. Myslíte si, že rodiče vědí a že rodiče souhlasí s tím, aby se s dětmi na základních školách podle těchto příruček mluvilo o genderu?“ zeptala se Bobošíková.
Maxová je toho názoru, že řada učitelů o této příručce nic netuší, ale tušit by měli a měli by mít právo se k výuce genderu vyjádřit.
Bobošíková změnila téma ještě jednou. Ptala se Maxové, proč prosazuje postavení vztahu dvou homosexuálů na rovinu manželství. „Já si myslím, že je velmi důležité, v jakém prostředí dítě vyrůstá. A je jedno, jestli vyrůstá ve stejnopohlavní rodině nebo v heterosexuální, protože známe mnoho případů, kdy děti nevyrůstají v dobrém prostředí. Pokud dvě ženy nebo dva muži mají chuť mít dítě, tak já si myslím, že bychom jim neměli bránit,“ uvedla Maxová.
„Z těch různých studií vnímám, že je prokázáno, že děti, které vyrůstají v těchto stejnopohlavních párech, mají vyšší míru k toleranci a mají jinou míru k diskriminaci. Jinak nejsou prokázány žádné negativní dopady,“ pokračovala politička.
Česká republika by podle ní měla vyslat signál, jak se staví k této menšině.
Bobošíková oponovala, že existují studie, které dokládají, že v heterosexuálních rodinách se děti cítí lépe. Maxová uznala, že existují studie, které jsou pro i proti.
Bobošíková položila na stůl další téma, zmínila francouzský zákon, podle něhož rodiče nemají být nazýváni matka a otec, ale rodič 1 a rodič 2. Co na to říká paní poslankyně? „Já tady, upřímně řečeno, ještě jasný názor nemám,“ odpověděla Maxová s tím, že se zabývá důležitějšími otázkami. „Já si myslím, že je důležité, aby děti vyrůstaly v příjemném prostředí,“ zdůrazňovala.
Ve druhé polovině rozhovoru věnovala Maxová pozornost Istanbulské úmluvě. Hájí prý ji, protože i ji vnímá jako signál, že nehodláme tolerovat násilí ani na ženách. „U nás existuje stále velký počet násilí, které není nějakým způsobem řešeno, které je přijímáno, že je nějakým způsobem normální,“ uvedla Maxová.
Osobně je ráda, že se Istanbulská úmluva zabývá psychickým násilím. „Já nevidím důvod, proč by úmluva neměla být schválena, protože s tím vláda vyslovila souhlas. Teď se připravuje ratifikace. Diskuse bude úplně stejná jako u manželství stejnopohlavních párů a já jsem velmi ráda, že se o tom bude mluvit, protože to rozvíří téma násilí a veřejnost si začne všímat, že násilí není normální,“ zaznělo z úst poslankyně. Konkrétní využití paragrafů Istanbulské úmluvy bude na výkladu policie a soudů, dodala. Česká společnost je podle Maxové natolik chytrá, že u nás po přijetí Istanbulské úmluvy nedojde k honu na čarodějnice.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: mp
