Obhájce Marka Dalíka Tomáš Gřivna soudu nabídl překvapivou svědkyni, bývalou manželku Topolánka, Pavlu Topolánkovou. „Byla to právě ona, která věděla, že Topolánek by se bez Dalíka neobešel. Řešil za něj sestavování vlády a další důležité věci,“ sdělil ParlamentnímListům.cz zdroj z okolí někdejšího premiéra. Ta měla dosvědčit, že Dalík byl pro jejího bývalého manžela nepostradatelný, čímž by padla konstrukce, že Dalík měl na schůzce s manažery firmy Steyr slíbit nesplnitelné, tedy to, že zpochybněný kontrakt na nákup transportérů Pandur bude pokračovat. Tribunál vedený soudcem Martinem Zelenkou ovšem výslech Topolánkové zamítl. Stejně tak jako další blízké spolupracovnice Topolánka Jany Bartošové.
Případ je problematický právě v konstrukci podvodu. V úvahu by totiž spíš přicházelo úplatkářství, respektive nepřímé úplatkářství. A také nižší trestní sazba a možná i podmínka. Tím by ale nejspíš nebyla naplněna stále sílící společenská poptávka po boji proti korupci, která se objevila s nástupem Andreje Babiše do politiky.
Promluvil, ale nebyl vyslyšen
Dalík se dnes, pro mnohé překvapivě, především pro soud, rozhodl promluvit. Za osobu, která si na schůzkách s rakouskými a americkými manažery měla říci o třikrát šest milionů eur označil slovenského obchodníka se zbraněmi Miroslava Výboha. Ten měl vyjednávat o kontraktu Pandurů pro Slovensko a chtěl podle Dalíka nahradit kontroverzního českého zbrojaře Pavla Muselu, který za ČR o Pandurech vyjednával v době, kdy vládla sociální demokracie. Dalík u soudu také řekl, že s kontraktem měl velkou potíž nastupující premiér Topolánek, proběhlo proto pár schůzek se slovenským premiérem Robertem Ficem a Výbohem, kde se problematika Pandurů řešila.
„Opravdu to měl být kontrakt pro pana Výboha. Necítím se vinen z podvodu, jednání jsem byl přítomen, ale nikdo neříká, že ta částka měla být pro mě. Co říkal pan Výboh, za to nejsem zodpovědný,“ prohlásil Dalík u soudu s tím, že sice promluví, ale nikdo ze zúčastněných ze strachu jeho verzi příběhu nepotvrdí. Dále také zmínil roli podnikatele Jaroslava Veverky. Ten se měl podle Dalíka prostřednictvím budoucího premiéra Topolánka snažit přimět končícího ministra obrany Karla Kühnla k podpisu první smlouvy na pořízení Pandurů. „Po schůzce jsem už zástupce Steyru nikdy nekontaktoval a doufal jsem, že to pro mě skončilo. Nespáchal jsem žádný podvod, bylo by to naivní dětinské jednání,“ uvedl dále Dalík.
Soudce Zelenka Dalíka následně konfrontoval s předchozími výpovědmi, ve kterých Dalík často říkal, že si na podrobnosti schůzek nevzpomíná.
„Nevidím rozpor v aktuální výpovědi oproti předchozím. Sumu jsem neřekl, jen jsem ji potvrdil buďto pokývnutím hlavou, nebo řekl ano," zareagoval Dalík na výzvu soudce Zelenky. „Jak si vysvětlujete, že dva svědci řekli, že jste tu sumu vyslovil vy?" opáčil Zelenka.
Soud ovšem nová fakta z Dalíkovy výpovědi nepřijal a ani nepřistoupil na návrhy na výslechy dalších svědků. Dalík byl znovu odsouzen za podvod, přestože soud jednoznačně konstatoval, že blízkost k Topolánkovi a vliv na něj jsou nezpochybnitelné. „Žádost o peníze měl podle svědků jednoznačně přednést obžalovaný, nikoli Miroslav Výboh. Jeho změna ve výpovědi je nevěrohodná. Přizpůsobil svoji obhajobu dosavadnímu dokazování,“ prohlásil předseda senátu Martin Zelenka.
„Odmítáme verzi, že šlo o obchodní jednání, o povolený lobbing. Proto jsme rozsudek zrušili a rozhodli znovu,“ uvedl dále Zelenka. Povahu toho činu je třeba chápat, že se chopil „určité příležitosti“, i když v ní nepokračoval, dodal předseda senátu.
Bude se dál soudit?
Marek Dalík byl pravomocně odsouzen za podvod ke čtyřletému trestu a pokutě čtyř milionů korun. Trest si začal vykonávat ve znojemské věznici, po zhruba tři čtvrtě roce byl díky usnesení Nejvyššího soudu propuštěn na svobodu.
Pražský městský soud původně poslal Dalíka na pět let do vězení za úplatkářství a odsoudil jej k pokutě pěti milionů korun, pražský vrchní soud pak původní rozsudek zmírnil o rok na čtyři (pod zákonem stanovenou trestní sazbou) a na stejnou sumu snížil i pokutu. Především však změnil těsně před vynesením rozsudku kvalifikaci na nedokonaný podvod, což se ukázalo jako značně problematické.
Policisté začali Dalíka vyšetřovat na základě svědectví bývalého zaměstnance firmy Steyr Stephana Szücse. Ten na jaře roku 2011 uvedl, že lobbista požadoval 18 milionů eur – zhruba půl miliardy korun - za pokračování v nákupu transportérů Pandur. Podle vyšetřovacího spisu si měl o peníze říct na neformální schůzce v listopadu 2007 v pražské restauraci U Malířů. Podle žalobce předstíral blízký vztah k představitelům české vlády a to, že může ovlivnit jejich rozhodování, ačkoliv podle konstrukce žalobce nemohl. Zároveň podle obžaloby předstíral, že má vliv na zakázku samotnou.
Nákup Pandurů v celkové hodnotě 20,8 miliardy korun schválil v roce 2006 kabinet Jiřího Paroubka. Koncem roku 2007 Topolánkův kabinet od zakázky ustoupil kvůli porušení smluvních podmínek ze strany dodavatele - firmy Steyr. O půl roku později ale rozhodl o nové zakázce, kde Česko koupilo 107 transportérů za 14,4 miliardy korun.
Aktuální rozsudek dává Dalíkovi možnost znovu podat dovolání k Nejvyššímu soudu. Pražský vrchní totiž výzvu mezi řádky vyšší soudní instance soudit Dalíka podle starého trestního zákona, protože trestný čin se měl odehrát za jeho platnosti, nevyslyšel. Ve hře je i možná ústavní stížnost. Není ale vyloučeno, že Dalík už boj vzdá. Alespoň to naznačují informace z jeho blízkého okolí. Dalík dnes u soudu působil velmi vyčerpaným dojmem a zmínil několikrát, jak jej vlekoucí vyšetřování a soudy vyčerpávají. Pokud by byl vzorným vězněm, jako za odpykaných osm měsíců ve znojemské káznici, zpoza mříží by na podmínku mohl vyjít za dva a čtvrt roku.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jaroslav Šťastný
