Novinář Teodor Marjanovič, který celostránkový rozhovor vedl, se Kmoníčka zeptal, jak by na stupnici, co je nebezpečnější pro náš svět, seřadil Írán s jeho atomovými ambicemi, Islámský stát a dobyvačnost prezidenta Ruské federace Vladimira Putina. "Největším akutním civilizačním nebezpečím je Islámský stát. Číslem dvě je návrat imperiálních aktivit Ruské federace. Číslo tři patří íránskému jadernému programu,“ uvedl prezidentův spolupracovník.
Západní politici se netajili překvapením, jakou roli v Putinových rozhodnutích hrají emoce
Když na to novinář reagoval: "Čímž chcete říct, že Putin je méně racionální než Chameneí?“, Kmoníček odpověděl: "Ano. Ti, co v posledních náročných měsících s Putinem jednali, jako Angela Merkelová či Francois Hollande, se netajili svým překvapením, jakou roli v jeho rozhodnutích hrají emoce. A emoce jsou nemoce,“ prohlásil Kmoníček.
Miloš Zeman není proruský, jen hájí zájmy České republiky
Odmítl, že by Miloš Zeman zastával proruské postoje. "Ale českou politickou realitou je, že kdyby Putin řekl, že jedna a jedna jsou dvě a vy byste na to řekl: Ano, je to tak, budete označen za protobolševika. V lepším případě za člověka, který řekl něco strategicky nepromyšleného a tím rozvrtal západní jednotu.“
Podle Kmoníčka český prezident hájí zájmy ČR. "A těmi je, aby se naše země nedostala ani do jednoho z extrémů. Tedy do pozice těch, co za vším vidí proslavené 'vrahy z Wall Streetu' či naopak těch, co za vším, co je východně od Znojma, tuší jen lež.“
Nechápu Jakuninovu démonizaci
Kmoníček také odmítl, že by se na nedávné pražské konferenci o holokaustu setkal s ředitelem ruských železnic Vladimirem Jakuninem, který je na americkém sankčním seznamu. Prý se s ním v životě nepotkal. Přiznal ovšem, že Zeman s Jakuninem jednal. "Jakunin je ředitel železnic, jeho tématem je doprava, a to i směrem do Evropy. Nechápu tu jeho démonizaci, která z šéfa ruských železnic udělá klíčovou postavu ruského režimu, aniž kdy aspoň dostal zákaz vstupu do Schengenu,“ poznamenal Kmoníček.
Dodávat Ukrajině zbraně? Tak začínal konflikt v Jižním Vietnamu
Řeč přišla i na západní protiruské sankce a na to, že nefungují. "Co třeba Ukrajinu vyzbrojit?“ navrhl Marjanovič. "Jistě, a co bude pak druhý krok? Vyzbrojíte ji atomovou bombou?“ reagoval Kmoníček otázkou.
Žurnalista opáčil, že by Ukrajina mohla dostat radary, které by odhalily rozmístění raketových systémů, jež ukrajinské vojáky nejvíce drtí. "A k radarům pak výcvik a poradce. Tak začínal konflikt v Jižním Vietnamu. Anebo totéž můžeme vyřešit tak, že tam rozmístíme mezinárodní jednotky, které ty strany oddělí. Třeba i od vlastní propagandy,“ vysvětlil Kmoníček.
Marjanovič ale oponoval tím, že na Balkáně byly mezinárodní jednotky, které měly také oddělit válčící strany, "leda k smíchu". "Přijde mi to stejně realistické jako ukončovat válku tím, že do ní přisypu zbraně,“ odpověděl Kmoníček.
Putin neuspěl v přeměně Ruska v ekonomicky úspěšný stát
V závěru se pak na návrh novináře pokusil definovat, jakým způsobem vejde Putin do dějin: "Ruský prezident, který vrátil svou zemi na mapu světové politiky a tím se dostal do konfliktu se zájmy Západu, kterým jsme i my. V tom uspěl. Neuspěl v přeměně své země v ekonomicky úspěšný stát, jenž by žil z něčeho jiného než z vývozu surovin,“ uzavřel Hynek Kmoníček.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: vam
