Přestože stál u zrodu litvínovského Občanského fóra, jeho slova po třiceti letech údajné svobody jsou spíše děsivá. Paralely pro to, v jakém marastu spočívá současný společenský systém naší republiky, vidí už v tom, jak Češi reagovali třeba na „picnutí Heydricha“. Když přešel k Pirátům, přestali se s ním kamarádi z topky bavit.

Antonín Pokorný by si mohl v Nové Vsi v Horách, na Litvínovsku v Ústeckém kraji, užívat zaslouženého odpočinku. Místo toho jezdí po kraji a je garantem programu „Piráti pro máti“. Kromě toho také stále pracuje, a to jako manažer projektu pro zdravotně postižené Handycars ve společnosti Opel.

Funguje tu uplacené prostředí

Když slyší, s jakou bezmocí se lidé dnes snaží vymoci svá práva, ať na úřadech nebo od politiků, aby mohli jen prostě klidně žít, říká: „To není jen systémové selhání. To je selhání celého prostředí, ve kterém ten systém funguje. A to je pomalu třicet let dozadu, kdy tento systém vznikal. Jeho výsledkem je naprostá ztráta právního povědomí.“ Na stížnostech lidí je patrné, že děravý systém umožňuje, aby tatáž věc končila různě podle toho, kdo zrovna sedí na židli. „Je to o lidech,“ konstatuje Pokorný.