Od konce března do konce dubna začal většině ruských regionů nový život – vstoupila do něj omezení, kterými vláda a místní samosprávy reagovaly na hrozbu koronaviru. Mnoho malých a středních podniků, většina maloobchodních prodejců, vzdělávacích institucí a náboženských středisek byly dočasně uzavřeny nebo musely výrazně omezit svou činnost.
Desítky milionů Rusů teď dostaly nečekané prázdniny v režimu samoizolace. Jak se karanténa odrazila na ruské každodennosti, co si o tom Rusové myslí, a co říkají? O tom píše novinář Roman Kotov. Ke svému článku poslal ilustrační fotografii ze sovětského filmu Kin-Dza-Dza! režiséra Georgije Daněliji... a pro upřesnění napsal: „Náš život je jako ilustrace k antiutopickému filmu.“
Moskvané odjeli na „dači“
Tak například obyvatelé Moskvy se nyní mohou po městě pohybovat jen s digitálním povolením. Mnoho z nich metropoli opustilo – podle odhadů asi milion lidí – a povětšinou autem vyrazilo na své chaty kolem města nebo v jiných oblastech. Ta nejpřísnější opatření zavedla vedení Krasnodarského kraje, Nižněnovgorodské oblasti a Tatarstánu: opustit domov smíte jen s sms povolením nebo s platným QR kódem, který získáte přes vládní webové rozhraní, kde musíte uvést místo bydliště a účel cesty. Jsou zakázána všechna větší shromáždění včetně mítinků a protestních akcí, kterých bylo loni v létě a na podzim poměrně dost. Nepovolené vycházky hrozí pokutou. Tak to alespoň sepsali v opozičních novinách Novaja gazeta.
Fakticky jde o „nouzový stav“; nikdo ovšem stávající opatření takto nenazývá a zatím jim ani nebyl dán jasný právní status. Podle zákona o uvalení „nouzového stavu“ v Rusku se totiž předpokládá automatické odložení veškerých splátek, pozastavení plateb za komunální služby a kompenzace výdajů od státu. Jinými slovy, občané tento stav akceptují jen v případě, že vláda proplatí ztráty s ním související. Nic takového se ovšem zatím nestalo a nejspíš k tomu ani nedojde.
Největším výzvám čelí lidé, kteří pracují „bez papírů“ nebo OSVČ, kteří jsou závislí na krátkodobých zakázkách a nemají nárok vůbec na žádné kompenzace nebo plat v případě nucených prostojů. Náročnost situace prohlubuje také nedávný pád rublu, tedy snížení kupní síly ruské měny. Zároveň s tím nastal „útok na supermarkety“. V obavách z karantény lidé hromadně nakupují trvanlivé potraviny v obchodních sítích, což ovšem není ruská specialita. Třešničkou na dortu jsou pak výrazné zdražení citronů, zázvoru a jiných produktů posilujících imunitu a zvýšená poptávka po obličejových rouškách a lécích proti chřipce. Tak to teď v Rusku vypadá.
Potenciálně velmi vážným problémem je situace mnoha pracovních migrantů, „gastarbeiterů“, kteří v Rusku tradičně vykonávají různé manuální práce „načerno“ a velkou část vydělaných peněz posílají zpátky domů svým rodinám v zemích Střední Asie. Pokud přijdou o práci a o stabilní příjem, aniž by měli kvůli uzavření hranic možnost odjet zpět, mohou se snadno stát roznětkou pro výbuch pouliční kriminality v zemi. Zrovna v Moskvě však tato hrozba ještě není příliš aktuální, neboť velké části stavebních projektů se koronavirová omezení nijak nedotkla a běží dál. Nikdo ovšem zatím nepromluvil o tom, nakolik virus ohrožuje tyto dělníky, kteří často žijí na malých plochách ve velkých skupinách a v nuzných hygienických podmínkách, a zda mezi nimi mohou vzniknout nová ohniska šíření viru.
V ruském mediálním prostoru padla řada prognóz, předtuch a obav z výrazných změn v politické sféře. A jak je tomu skutečně? Média, známá tím, že mají zdroje ve vládních kruzích, vypustila již řadu zpráv o tom, že hlasování o možných změnách v ruské ústavě (včetně například definice manželství coby svazku ženy a muže či určitého posílení prezidentských pravomocí) bude posunuto na konec května. Oslavy 9. května, které jsou tradičně jedním z největších celostátních ruských svátků s mnoha doprovodnými kulturními akcemi, pak budou patrně odloženy na konec června.
V tuto chvíli jsou právě tyto dvě události v Rusku těmi nejmasovějšími a politicky nejvýznamnějšími, které byly naplánovány již před koronačasy. Ovšem řada dalších regionálních nebo méně výrazných celostátních oslav či jiných akcí byla také odložena nebo zrušena úplně. Miliony Rusů si mezitím – mezi sebou, na internetu a veřejně – kladou otázky – jaký bude život po karanténě? Nenechá si náhodou vláda „pro sebe“ nějakou tu páku na lidi z toho balíku na kontrolu pohybu, který zatím uplatnila jen mimořádně? A jak dlouho vlastně stávající omezení potrvají?
Ruské vtipy a koronavirus
Nicméně, nepropadejme trudnomyslnosti. Ačkoliv uvalená opatření jsou přísná, Rusové je buď berou s pokorou jako nutné zlo, anebo se řídí klasickým ruským žertem – „přísnost našich zákonů kompenzuje to, že je nemusíme dodržovat“ – a mírně je obcházejí. Stejně jako v Česku, i ruský internet zaplavily stovky a tisíce příkladů „koronahumoru“, především na téma „samoizolace“, karantény a jejich poněkud nekonzistentních pravidel. Stručně to vyjadřuje další starý ruský žert – „když nesmíte, ale fakt musíte, tak můžete“.
Opravdu vážné ekonomické ani zdravotní komplikace v celostátním nebo regionálním měřítku nenastaly. Pokud se však přísná omezení, týkající se pracovních aktivit, nezmění a vláda nepodá pomocnou ruku přímo občanům, mohou se změnit z obav v realitu. Záleží to jedině na rozhodnutích ruských zástupců státní moci a na aktivním postoji ruských občanů samých.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
koronavirus
Více aktuálních informací týkajících se COVID-19 naleznete na oficiálních stránkách MZ ČR. Přehled hlavních dezinformací o COVID-19 naleznete na oficiálních stránkách MV ČR. Pro aktuální informace o COVID-19 můžete také volat na Informační linku ke koronaviru 1221. Ta je vhodná zejména pro seniory a osoby se sluchovým postižením.
Zcela jiné informace o COVID-19 poskytuje například Přehled mýtů o COVID-19 zpracovaný týmem Iniciativy 21, nebo přehled Covid z druhé strany zpacovaný studentskou iniciativou Změna Matrixu, nebo výstupy Sdružení mikrobiologů, imunologů a statistiků.
autor: ras