Hned na úvod svého vystoupení si posteskl, že málokdo dnes pojímá osobnosti Gustava Husáka a Alexandra Dubčeka v celé jejich šíři a v nutných souvislostech. Lidé si podle něj z Husáka i z Dubčeka vybírají jen části, jen něco. „Což je velmi problematické,“ prohlásil Macháček.  

Upozornil, že Dubček, který vyrůstal v Sovětském svazu, byl vnímán jako sovětský člověk, zatímco Gustav Husák byl vnímán jako politik z kavárny.

Přesto právě Dubček v Moskvě narážel s ideou vybudování socialismu s lidskou tváří, protože v Kremlu se ho poté ptali, jaký tedy mají socialismus v SSSR, když Dubček chce vybudovat socialismus s lidskou tváří. A na to se prý Dubčekovi odpovídalo těžko.

Podle Macháčka bychom také neměli zapomínat, že situace v Praze v roce 1968 byla jen jedním z bodů, kterým se v Moskvě věnovali. Vedle toho sledovali i situaci v Číně, v Izraeli i na domácí politické scéně. Sovětský svaz byl velmocí, která sledovala mnohem víc problémů než jen řešení Pražského jara.

„Ono jako je zvykem to tomu Dubčekovi pořádně nandávat, ale tohle je snadné, když se ví, co potom bylo. Ale v té přítomnosti, když se rozhoduje, tak je to o něčem jiným. Říká se, že po bitvě je každý generál,“ podotkl Macháček.