Husák byl vnímán jako elitář z kavárny. A Dubčekovi nadávají neférově. Michal Macháček se Skálou debatovali k dvojímu výročí

04.12.2021 17:30 | Reportáž

Letos uplynulo 30 let od smrti normalizačního prezidenta Gustava Husáka a 100 let od narození Alexandra Dubčeka. Historik Michal Macháček u této příležitosti ve Slovenském domě v Praze promluvil o obou těchto mužích komunistické éry. Poukázal na některé prvky v jejich životech, na které se podle něj často zapomíná.

Husák byl vnímán jako elitář z kavárny. A Dubčekovi nadávají neférově. Michal Macháček se Skálou debatovali k dvojímu výročí
Foto: internet
Popisek: Komunistický prezident Gustav Husák

Hned na úvod svého vystoupení si posteskl, že málokdo dnes pojímá osobnosti Gustava Husáka a Alexandra Dubčeka v celé jejich šíři a v nutných souvislostech. Lidé si podle něj z Husáka i z Dubčeka vybírají jen části, jen něco. „Což je velmi problematické,“ prohlásil Macháček.  

Upozornil, že Dubček, který vyrůstal v Sovětském svazu, byl vnímán jako sovětský člověk, zatímco Gustav Husák byl vnímán jako politik z kavárny.

Přesto právě Dubček v Moskvě narážel s ideou vybudování socialismu s lidskou tváří, protože v Kremlu se ho poté ptali, jaký tedy mají socialismus v SSSR, když Dubček chce vybudovat socialismus s lidskou tváří. A na to se prý Dubčekovi odpovídalo těžko.

Podle Macháčka bychom také neměli zapomínat, že situace v Praze v roce 1968 byla jen jedním z bodů, kterým se v Moskvě věnovali. Vedle toho sledovali i situaci v Číně, v Izraeli i na domácí politické scéně. Sovětský svaz byl velmocí, která sledovala mnohem víc problémů než jen řešení Pražského jara.

„Ono jako je zvykem to tomu Dubčekovi pořádně nandávat, ale tohle je snadné, když se ví, co potom bylo. Ale v té přítomnosti, když se rozhoduje, tak je to o něčem jiným. Říká se, že po bitvě je každý generál,“ podotkl Macháček.

Pokud jde o Husáka, ten byl podle Macháčka do jisté míry kontrolován svým okolím; a pak také doplácel na to, že hrál sám na sebe, byl solitérem.

Ke slovu se ve Slovenském domě dostal také Josef  Skála (KSČM), někdejší místopředseda komunistické strany a neúspěšný kandidát na předsedu strany. Skála zdůraznil, že Husáka považuje za velkou osobnost.

„Já osobně jsem přesvědčen, že kdyby v roce 1968 stál v čele strany člověk kalibru Gustáva Husáka, tak on by ten vztah s Moskvou dokázal udělat jinak,“ řekl Skála s tím, že Husák byl velkou politickou osobností po celou dobu svého politického působení, velmi vzdělanou osobností.

„Jsem naprosto přesvědčen, že Gustav Husák byl natolik zkušený a mazaný politik, že on by tu srpnovou krizi zvládl jinak. Prostě,“ prohlásil Skála.

PhDr. Josef Skála, CSc.

  • KSČM
  • historik, publicista a editor revue Střípky ze světa
  • mimo zastupitelskou funkci

Přesto Husákovi vyčetl jednu chybu. Husák prý oceňoval především věrnost a často se obklopoval lidmi, kteří mu ze Skálova pohledu nesahali ani po tkaničky. To v 80. letech 20. století komunistům uškodilo.

Tak to vidí Josef Skála, podle něhož měly reformy z 60. let 20. století směřovat k tomu, co přijde po tom, až se kapitalismus vyčerpá. Měly pomáhat formulovat dobu postkapitalismu, ale to se nestalo, což byla podle Skály velká chyba.

Redakci PL můžete podpořit i zakoupením předplatného. Předplatitelům nezobrazujeme reklamy.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

reklama

autor: mp

reklama


Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

„Asi to jezdí na pšouky.“ Arnold měl nehodu. Velký ekolog? Jděte

21:43 „Asi to jezdí na pšouky.“ Arnold měl nehodu. Velký ekolog? Jděte

Bývalý guvernér Kalifornie, herec Arnold Schwarzenegger měl v pátek nehodu v losangeleské čtvrti Bre…