Myslíte či víte, že jste prodělali covid-19?Anketa
Československý stát jemu i jeho rodině prý mnoho vzal. „Otci sebral živnost a dům, celá rodina se dostala do kategorie BL (bývalí lidé), o Vánocích 1952 jsme byli vystěhováni vojáky na policejní stanici na Bouzově a teprve po dvou letech jsme dostali povolení k návratu do města, ale byt nevrátili a jiný nedali, děda nám uvolnil ve svém domečku na předměstí sklepní místnost jako kuchyň a jednu místnost nad tím na bydlení. S babičkou si nechali druhou,“ přibližuje Hutka, do jaké situace je událost přivedla. Úředním omylem se pak dostal do Prahy na uměleckou školu.
Pro Hutku to znamenalo život v nejistotě a bídě. „Opentlený blbými vlasteneckými kecy, které mi byly stejně odporné jako ten stát. Pak písničkaření jako obrana smyslu vlastního života v tentokrát už přiznané ruské okupaci. Tíha emigrace a nádherný návrat,“ vzpomíná Hutka emotivně.
„A když měl ten stát možnost mi přinést také něco smysluplného, kdy se mohl stát skutečným státem, tak zanikl a nakonec k ničemu jinému také svým založením předurčen nebyl. Stát, který zklamal, a tak nevím, proč bych měl slavit den jeho podivného založení,“ shrnuje na závěr písničkář Hutka, proč tomuto svátku neholduje a nikdy nebude.
Ke stému výročí vzniku samostatného Československa, které se slavilo před dvěmi lety v roce 2018, vytvořil Hutka píseň Sto let, která je jakýmsi historickým průletem historií republiky, tak jak ji vidí on sám.
„Z Československa dnes už zůstal jenom stín, přespříliš otázek a velká tíha,“ zpívá Hutka.
V písni zmiňuje i příklady z česko-německého a slovensko-maďarského pohraničí. „Nejasná pohádka národní svobody, na celé území poněkud vrže. Slováci, Maďaři, cikáni bez vlády, Sudety zaživa stažené z kůže. Udání na Židy, prohrané Karpaty. Slepectví vlastenců šlape nám na paty. Hranice záborem, pak válka s Poláky, slovenská invaze, Šnejdárek v čele, hranice maďarská stvořená bodáky, Morava vtažena do české role,“ zní dále text Hutkovy písně.
Následně Hutka v písni vyzdvihuje prezidenta Václava Havla a opírá se do jeho následovníků. „Byla tu naděje s Václavem v úřadě s Václavem Havlem pak zničená Klausem a dalších třicet let zas život v neshodě, národ už zkoprněl a stal se tupcem udavač ve vládě, opilec na Hradě, ústava tancuje v šaškovském kabátě.“
I tuto píseň uzavírá pak slokou, že k oslavám 28. října 1918 není důvod. „Co tedy oslavit a na co hrdý být, hledáme symboly, jenom ne pravdu, tu nechcem pochopit, chcem se jen vymluvit, nechceme vinu znát, chcem znát jen křivdu, lepíme dějiny, národní pověsti a národ v exekuci, v dluhové pasti,“ zní závěrem Hutkův hudební počin, v němž reflektuje začátek republiky.
Ve stejnojmenném albu Sto let má Hutka i kontroverzní píseň, v níž se strefuje do prezidenta Miloše Zemana a která nese název Zubatá a hlavě státu v ní přeje smrt.
Stejně tak Hutka vyvolal rozruch, když v den piety za mistra Karla Gotta minulý rok prohlásil, že se Gott stal slavným „z rozhodnutí strany a vlády“.
„Když je v té slávě držen dvacet let od rána do večera na všech lidem dostupných médiích a jiná nejsou, a slouží jako radostná vlajka na věži ve svěžím optimistickém větru, tak následuje Pavlovův reflex. Celá generace si ho spojí se svým mládím, kdy ji to mládí hřálo, i když režim byl hnusný,“ prohlásil tehdy Hutka.
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
