Moderátorku Martinu Kociánovou zaujalo, že stále slyší, jak v reakci na pandemii skončí globalizace, pak si doma pustí Českou televizi a tam slyší, že máme šup šup přijmout euro. Tak jak to tedy je? Švihlíková přitakala, že argument, že v časech krize je třeba být součástí nějakého velkého spolku, zní pěkně, takže není divu, že jej fanoušci eura oprášili. Z pohledu ekonomky o něm ale dost pochybuje.

„Euro, potažmo eurozóna, která tvoří základ, je špatně fungující měnová unie,“ obává se. Dokonce tak špatně, že samo euro způsobuje krize, což už dnes uznává řada ekonomů. Právě euru se totiž „povedlo“, že v EU vytvořilo druhou periferii. Po periferii východní, tvořené novými členskými státy, vytvořilo periferii jižní – Řecko, Kypr, Itálii, a do značné míry i Francii.

Hlavní problém vidí v tom, že společná unijní měna vznikla jako naprostá hurá akce, kdy se řeklo, když máme společný trh, tak si na něj pořídíme společnou měnu. Ta přitom nebyla vůbec nezbytná. A Švihlíková připomíná, že všechny historické pokusy o měnovou unii, propojující více států, dopadly špatně. S jedinou výjimkou Německa v devatenáctém století, kdy se měnová unie postupně integrovala ve společný stát. „Jenže toto nikdo z politiků neřekl, a teď už to vůbec neřekne, protože by ho vlastní občané umlátili,“ pokrčila rameny ekonomka.