V pátek, jak vyplývá ze záběrů, velké množství migrantů z Afriky klusem obsadilo Pantheon a začalo tam páchat výtržnosti.
„Jsme bez dokumentů, bez hlasu a bez tváře a přišli jsme právě k hrobům vašich největších lidí, abychom před nimi váš opovrhující postoj vůči nám odsoudili,“ nechal se slyšet před mauzoleem jeden z organizátorů.
Poté chtěli demonstranti před budovou vydržet tak dlouho, dokud nedostane i ten poslední z nich potřebné dokumenty k pobytu ve Francii. To se však nepodařilo – uvnitř památky byli několik hodin, následně se přemístili před budovu, kde pokračovali v protestování vsedě. Pak se však situace vymkla kontrole a protestující byli policií vyzváni k odchodu. To doprovázel i zákrok mužů zákona, při kterém bylo několik osob zraněno.
Pantheon je jednou z ikon celé Francie. V impozantní budově jsou pohřbeni nejvýznačnější zástupci kultury a vědy. Například spisovatelé Alexander Dumas starší a Victo Hugo, filozofové Voltaire a Rousseau, nebo jediná dvojnásobná držitelka Nobelovy ceny Marie Curie- Sklodowská. Uložení ostatků do Pantheonu, tzv. „pantheonizace“ js dlouhodobým aktem, o kterém v konečné fázi smí rozhodnout pouze prezident Francouzské republiky.
Francie právě dnes slaví svůj nejvýznamější státní svátek, tzv. Den Bastily. Dobytí tohoto vězení, ke kterému došlo právě 14.7. v roce 1789, je považováno za počátek Velké francouzské revoluce, od které odvozuje své tradice francouzská republika. Letos jsou díky kulatému výročí oslavy ještě sledovanější. V pozornosti jsou, jak je ve Francii posledních čtyř let zvykem, zejména bezpečnostní složky. Nikdo totiž nechce, aby se opakoval teroristický útok z Nice, kdy právě na Den Bastily před třemi lety přistěhovalec z Tuniska usmrtil najetím kamionem do davu sledujícího ohňostroj 87 lidí a 400 dalších zranil.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: vef
