Imunita se nevztahuje na organizování trestné činnosti

17.07.2013 11:50 | Zprávy

Za projevy učiněné v Poslanecké sněmovně nebo v jejích orgánech nelze poslance podle ústavy trestně stíhat. Tato imunita se však vztahuje jen na slovní vyjadřování, a pokud by se ve Sněmovně dohadovalo podplácení, není to projev, který má ústava při ochraně poslanců na mysli. ČTK to dnes řekl expert na ústavní právo Václav Pavlíček.

Imunita se nevztahuje na organizování trestné činnosti
Foto: Hans Štembera
Popisek: Budova ministerstva spravedlnosti


Nejvyšší soud v úterý vyjmul z korupce obviněné exposlance ODS Petra Tluchoře, Ivana Fuksu a Marka Šnajdra z pravomoci policie, žalobců a soudů. Důvodem je imunita, která podle soudu kryje i "jednání poslance v souvislosti s jeho politickou činností, a tedy také jednání vedoucí k politickým dohodám, kompromisům či politickým rozhodnutím, ať už v rámci jedné či více politických stran či jejich koalic".

Profesor Pavlíček však upozornil, že rovnost občanů před zákonem, což je základní princip ústavního práva, poslanecká imunita narušuje jedině v oblasti verbálních činů.

"Může to být přirozeně jednání nejenom za řečnickým pultíkem, ale třeba na poslaneckém klubu a v podobných orgánech. Zároveň se domnívám, že tímto projevem nemůže být třeba organizování trestné činnosti. Projevem také například nejsou dohody o tom, že se poslanec za nějakou výhodu vzdá svého mandátu, že přestane být poslancem," uvedl.

Pro tento výklad pojmu "projev" podle Pavlíčka mluví i ustálená judikatura. Už za první republiky se hovořilo o tom, že poslanecká imunita se vztahuje třeba na výkřiky nebo posunky.

Nezáleží na tom, zda jde o projev ve Sněmovně nebo mimo

Pavlíček zároveň uvedl, že z hlediska imunity nezáleží na tom, zda se projev uskuteční na půdě Parlamentu, nebo jinde. I projevy související s výkonem mandátu, které se staly mimo půdu Sněmovny, jsou totiž imunitou chráněny. "Třeba schůze výboru se může konat mimo budovu Parlamentu a stejně se na to bude vztahovat imunita," řekl. Dodal, že to platí i naopak - i v Parlamentu může docházet k jednání, na nějž by se imunita vztahovat neměla.

Exposlanci Tluchoř, Šnajdr a Fuksa se poslaneckého mandátu vzdali po rebelii proti vedení své strany. Umožnili tak schválení daňového balíčku bývalé vlády Petra Nečase (ODS), která s ním spojila hlasování o důvěře. Fuksa a Šnajdr poté získali funkce v dozorčích radách státem vlastněných firem. Policie v tom spatřuje formu korupce. Profesor Pavlíček už dříve vyjádřil názor, že pokud bylo exposlancům nabídnuto, že výměnou za vzdání se mandátu budou někam jmenováni, byla tím naplněna skutková podstata trestného činu podplacení.
 

Tento článek je staršího data a je dostupný pouze pro předplatitele. Předplatné můžete vyzkoušet zdarma, nebo zakoupit, zde:

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: dkr, čtk

Mgr. Ondřej Krutílek byl položen dotaz

Je podle vás správné, že třetí nejsilnější frakce nemá žádné zastoupení ve vedení EP?

Vždyť ti politici zastupují spoustu občanů, kteří jim asi z nějakého důvodu dali svůj hlas. A i když jde zjevně o kritiky toho, jak EU funguje, upřímně, není ta kritika na místě a obecně není kritika potřeba? Nemyslíte, že je třeba, aby se fungování EU změnilo? Na mě to teď působí tak, že tam rozhod...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:

Jinde na netu:



Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Vzpoura proti Leyenové: Chce z ČR „páreček“, ne Síkelu. Zlost. I Vondra dupnul

17:40 Vzpoura proti Leyenové: Chce z ČR „páreček“, ne Síkelu. Zlost. I Vondra dupnul

Předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová s českou nominací ministra průmyslu a obcho…