Nedávno se pan ministr Plaga (ANO) vyjádřil, že ve školství se v poslední době masivně zvedly platy. Celkově se mezi učiteli žertuje, že se masivně slibuje, že se zvýší platy. Pomalu každý týden čtu někde palcové titulky, že učitelé dostanou přidáno. Běžný obyvatel Česka, neučitel, musel nabýt dojmu, že mzdy učitelů jsou tahounem ekonomiky.
Nevím, jestli ty čtyři stovky čistého, které jsem dostala v roce 2016, za paní „nejvíc nejlepší ministryně“ Valachové, bylo masivní přidání, mně to tehdy tak nepřišlo. Spíš jsem měla chut jít někomu něco říct... a pak jsem to napsala. Tím začalo moje finální naštvání na to, jak s námi učiteli stát zachází, a vedlo mě to ke spoluzaložení Pedagogické komory, jejíž prezident Radek Sarközi a další členové vedení udělali od února roku 2017 pro učitelstvo víc, než všichni ministři počínaje od Petry Buzkové – ve funkci 2002 až 2006 – dohromady.
Ing. Robert Plaga, Ph.D.
V roce 2017, pravda, přišlo další přidání, způsobené částečně i tím, že jsem postoupila do poslední – předsmrtné – tarifní třídy. A tak nám, milí čtenáři, rostou mzdy ve škoství – převážně – spolu s věkem učitelek. Mluvím o většině pedagogů, tak proč používat maskulinum. Většina učitelek je ve věku 50+, na základních školách je to nejvýraznější. Tudíž mají i nejvyšší tarify a ani po dosažení důchodového věku neodcházejí do penze – proč, když mají konečně nějaké peníze. Tedy důchod plus plat, a mohou si tedy zaplatit dovolenou u moře v létě, v nejvyšší sezóně. Pokud finančně nepodporují své děti, protože jsem nedávno někde četla, že asi třetina dětí v dospělém věku potřebuje podporu rodičů, zejména v otázce bydlení. Ale to už je od tématu.
Pan ministr vypadal nadějně, když do funkce nastupoval, a dneska už opakuje nesmysly, které mu servírují doživotní ministerští úředníci. Místo aby si zajel na kteroukoli školu a nechal si předložit výplatní pásky. A do toho přišla další rána. Protože zvyšování platů bylo zřejmě příliš masivní, bylo nám tentokrát sděleno, poté, co celé prázdniny všude psali cosi o dohánění a předhánění průměrné mzdy – nikoli vysokoškoláků, pouze průměrné mzdy – že tedy v září nic, protože se nějak nesplnilo, co se za minulé vlády splnit mělo a navzdory tomu, že státní rozpočet je téměř neustále v přebytku, jak hlásá ČT a jiné podvodné instituce, učitelé přidáno v září nedostanou, až vlednu, a to nikoli 15 procent k tarifu, ale deset. Takhle těch 130 % průměrné mzdy do roku 2020 nebo dokdy, opravdu nedosáhneme…
Ono by to celé mohlo vypadat jako nepodařený vtip, kdyby se nám nehroutilo školství. Učitelky – většina – jsou po padesátce. Do školství nastoupí každoročně méně učitelů, než kolik jich odejde. Ani tak ne do penze, jako prostě do jiných oborů, kde se lépe uplatní.
Prezident Pedagogické komory Radek Sarközi řekl serveru Novinky pro článek „Na základní školy nastoupí opět méně prvňáčků“:„Klíčové bude obnovit důvěru učitelů v politiky. Žádná vláda nesplnila své sliby, ta současná ignoruje usnesení, aby se zvýšily platy učitelů už od září, každý učitel tak přijde minimálně o 12 tisíc Kč. Slib exministryně Buzkové, že budou učitelé pobírat 130 procent průměrné mzdy, zazněl poprvé roku 2003 a už 15 let jej bez výsledku politici opakují.“
Název článku evokuje představu, že dětí opět ubývá – což je pravda, existenční podmínky rodin se opět zhoršily a dětí se rodí méně – takže „vydržať“ a učitelé zas budou rádi, že budou mít práci. Zatím je jich ovšem tragický nedostatek, zejména v Praze a okolí. Jazykáři, matikáři a fyzikáři, stejně jako informatici, už nejsou jen ohrožený, ale přímo vymírající druh. A ti učitelé z menších měst, kde práce není, se do Prahy stěhovat nemůžou, protože nemají na nájmy... Ale to už jsem opakovaně psala, je to pořád dokola. Prý se čeká na hospodářskou recesi, pak se učitelé do škol zase vrátí za jakékoli peníze, až bude menší poptávka mimo školství. To praví zlé jazyky, ale já bych tomu pomalu věřila.
Server Novinky z 31. srpna v článku „Vláda se dohodla s odbory, někteří státní zaměstnanci dostanou až o 15 % navíc“ jasně píše: „Nejvíce by si měli přilepšit civilní zaměstnanci na státních zastupitelstvích. Tam budeme zvedat o 15,9 procenta,“ uvedla ministryně financí. Civilní zaměstnanci soudů by si měli přilepšit o 13 procent, pracovníci v kultuře o 10 procent a zaměstnanci správy sociálního zabezpečení o 9 procent.
Vicepremiér Jan Hamáček (ČSSD) řekl, že výsledek je dobrou zprávou pro všechny zaměstnance. „Je klíčové, že se podařilo zajistit o tři miliardy navíc,“ podotkl.
Platy porostou i dalším profesím. Učitelům by se měl základ zvednout o deset procent. Vojáci a policisté by měli na tarifu dostat o dvě procenta víc a k tomu by měli mít víc financí na rizikový příplatek. „Šest procent půjde do rizikového příplatku, aby každý policista mohl mít částku 2000 korun,“ konstatovala Schillerová."
Takže deset procent pro učitele. Černé na bílém.
Na serveru České televize jsem v sobotu našla následující článek: „Školy nedokážou sehnat a zaplatit asistenty. Pomoc přitom potřebuje desetina žáků.“
To je samozřejmě další pikanterie našeho školství – inkluze po česku. Vybrala jsem obzvlášť výživný odstavec: „Podobnou zkušenost popisuje i Petr Tlustý, ředitel základní školy v Praze 1. Škola už od června shání asistenta, který by ovládal dva cizí jazyky. Původní kandidátka se nakonec omluvila. ‚Předevčírem mi řekla, že si našla jinou práci a nenastoupí. Řešení nemáme. Paní učitelka se bude muset víc starat,‘ předpokládá Petr Tlustý.“ Zatímco praktické a speciální školy se vyprazdňují a speciální pedagogové nemají odpovídající uplatnění, ve školách chybějí v podstatě nekvalifikovaní asistenti. Uvolněné speciální pedagogy školy zaměstnat nemůžou, protože na ně nemají. Špatně placení asistenti pedagoga jsou přitom nejdražší položkou inkluze...
„Podle většiny ředitelů, které Česká televize oslovila, je asistentů málo. Noví zájemci navíc často nemají dostatečné vzdělání ani zkušenosti. Na stejné problémy dlouhodobě upozorňuje i Česká školní inspekce. Podle zprávy, kterou vydala letos v březnu, nemá asi pětina asistentů ve školkách dostatečnou kvalifikaci. Na základních školách je nekvalifikovaných asistentů zhruba 11 procent, ve středním školství přes 18 procent.“ Přičemž ta kvalifikace často neznamená nic jiného, než krátkodobý kurz. Podle Zbyňka Němce z Katedry speciální pedagogiky na Pedagogické fakultě Univerzity Karlovy by vzdělaných školních asistentů mohlo být víc, kdyby jim stát už dříve nabídl vyšší plat. Minimální možný plat asistenta na plný úvazek je 12.310 korun. Teprve asistenti s víc než dvaatřicetiletou praxí ve školství si přijdou až na 28.650 korun.“
Je to jasné – šetření vyšlo draho. Místo aby ministerstvo na tuto zprávu adekvátně reagovalo, prosadilo vyhlášku, která snížila počet asistentů i jejich úvazky.
JUDr. Alena Schillerová, Ph.D.
Jak tato náhražková péče v praxi vypadá, ponechám na představivosti laskavého čtenáře – já jsem to zažila. A těch dětí, asistentů i mě samé mi bylo upřímně líto. Opravdu, ale opravdu tu při prosazování inkluze po česku nešlo o blaho dětí, ale o čistě ideologický projekt, na kterém vydělali nejrůznější představitelé agentur pro začleňování a dalších neziskovek. Takže se spojilo příjemné s užitečným, odstranila se překážka „segregace“ a ještě na tom mnozí vydělali. Učitelé a děti tedy ne.
A na koho se obrátí pan premiér, když potřebuje „zformulovat návrh konkrétních kroků potřebných k rozvoji vzdělávacího systému v ČR“? Na organizace sdružující učitele? Ředitele škol? Pedagogickou komoru, která má ze všech organizacví nejvíc členů? Nikoli – na neziskovou organizaci Eduin, jejíž dva přední experti, Tomáš Feřtek, neučitel, a Bohumil Kartous, který alespoň dokončil příslušné vzdělání, jsou jedněmi z průkopníků a hlasatelů inkluze, která všechny problémy našeho školství zmnohonásobila. Jejich „Co dělat ve vzdělávání“ je k přečtení například ZDE - http://www.pedagogicke.info/2018/08/eduin-pro-andreje-babise-co-delat-ve.html. Je vcelku zbytečné rozebírat to bod po bodu, protože to nijak nevyčnívá z celé řady podobných dokumentů. Vyjímám pouze toto: „Atraktivita učitelství a kvalita učitelů. ČR stojí před urgentním problémem nedostatku učitelů, často již hmatatelného. Úroveň učitelů je kontroverzní otázkou, na níž se názory rozcházejí, jednotné jsou však v potřebě výrazného navýšení jejich platů, i za stávající situace. Příklad řešení: Otevření zákona o pedagogických pracovnících pro absolventy VŠ, kteří nestudovali učitelství.“
Takže se nám oknem vrací, co jsme vyhodili dveřmi– učitelé nejsou, pojďme je nahradit.
A takhle my si tu v našem školství žijem.
A do toho si odpočinula naše bývalá paní ministryně Valachová a už to zase rozjíždí, v rozhovoru pro časopis Týden. Jeho nadpis shrnuje celý její nedostatek soudnosti a pocit triumfu, že školství už se po jejím působení prostě nevzpamatuje: „Inkluzi už nelze zastavit. A Plaga to dobře ví.“
Drahá podfinancovaná inkluze po česku, která stojí i za zvýšeným odlivem učitelů ze školství, musí pokračovat. A když nebudou učitelé, nahradíme je neučiteli, pak kýmkoli, kdo bude dostatečně zoufalý, když jinde práci nesehnal. Hlavně ani na chvíli nezauvažovat o jediném účinném řešení – odstranění nedůstojného postavení učitelů pomocí zvýšení platů na slibovanou úroveň.
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
