Největší část rozhovoru tvoří zúčtování s Václavem Klausem a s jeho vizí ekonomické transformace, které prý Pithart bránil, ale skoro nic neubránil. Příčinou jsou prý démonické schopnosti Václava Klause, třeba „ničení lidí jako koníček“, ke kterým on se odmítal snižovat. „Agresivní asertivitu a sebestřednost měl Klaus v míře nebývalé. Jenomže to co nám, milý Petře, připadá neomalené a neslušné, co nám vadí, tak lidé, kteří byli znejistěni složitostí otevřeného světa a odpovědností za svou svobodu, to naopak vítali,“ vysvětloval Placákovi příčiny svého politického neúspěchu.
Následoval výklad, jak Pithart zachránil Škodu Mladá Boleslav, a jak by, kdyby mu Klaus neházel klacky pod nohy, přivedl ke stejnému úspěchu minimálně pět dalších podniků. A jak by to vše vypadalo úplně jinak, kdyby po volbách 1990 dostal celé čtyři roky běžného volebního období a ne jen dva…
Petr Pithart a „mluvčí elfů“ Bohumil Kartous hovoří o ohrožení demokracie
Zajímavým přesahem Pithartova vzpomínání do současnosti ale byly jeho zážitky s prezidentem Zemanem a s premiérem Babišem. Prezident Zeman je podle něj stejný jako Václav Klaus. „Oba chtějí být intelektuálové, ale nejsou jimi,“ vysvětloval Pithart. Klaus i Zeman prý chtěli být originální za každou cenu.
U prezidenta Zemana navíc prý výrazně vystupuje psychický motiv pomstychtivosti. „Všechno, co Zeman dělal, bylo podřízeno pomstě za to, že ho nezvolili v roce 2003 prezidentem,“ myslí si Pithart, který stejně jako Zeman v roce 2003 prohrál s Václavem Klausem.
„Stáhnul se na Vysočinu jako jezevec, kde sbíral síly, budoval kontakty a pak vyrazil, přičemž měl dvacet čtyři karet lidí, kteří ho měli podrazit,“ vyprávěl Placákovi. Jednoho sociálního demokrata po druhém pak postupně ničil, až přitom zničil i tu stranu.
Využíval prý i toho, že ho slušní lidé nedokázali poslat „někam“, což prý měl udělat už Vladimír Špidla, když jej Zeman navrhoval na svého nástupce s posměšným komentářem, že má „ze všech nejmenší deficit inteligence“.
Už tehdy prý Miloš Zeman pomýšlel na prezidentskou funkci, ale tajil to. Pithart s ním má z této doby mimořádný zážitek. Když v létě 2002 Zeman končil jako předseda vlády, pozval k sobě odděleně na „rozlučku“ prezidenta Havla, předsedu Sněmovny Klause, i Pitharta, který byl v té době předsedou Senátu.
„Abychom se tak jako osobně rozloučili. Měl odrbané manšestráky, papuče, kostkovanou košili. Číšníka vyhnal a chodil sám ke krbu přikládat,“ vypráví dnes Pithart. On sám chtěl kandidovat na prezidenta, tak prý během rozpravy chtěl zjistit, jestli to Zeman chce taky. Jenže večer dopadl úplně jinak. Zeman jej prý přiměl k tomu, aby „dost vypil“ a přitom Pithart získal dojem, že Zeman kandidovat nechce.
ČÁST ROZHOVORU PITHART- PLACÁK
„Přišel jsem domů a udělal jsem, co jsem nikdy neudělal. Vzbudil jsem ženu, že jí musím něco říct: Zeman fakt prezidentem být nechce. Hned nato jsem uklouzl v koupelně a nabil jsem si,“ vzpomíná. Myslel si prý, že je ostražitý, ale Zeman ho dostal.
Když pak prohrál, chystal se Zeman prý deset let na pomstu, která nakonec skutečně přišla.
O premiéru Babišovi má prý ještě horší mínění. „On je celkově jaksi – hloupej,“ pravil Petr Pithart. Vůbec prý nic neví o právu, ústavě, kultuře nebo historii.
Placák začal vykládat historku, jak prý v roce 2015 k Babišovým domů volali z Obecního domu, jestli pan místopředseda vlády (kterým tehdy byl) dorazí na koncert k pětistému (šestistému, pozn. PL.cz) výročí upálení mistra Jana Husa. „Zvedla to Babišova žena, a teď bylo slyšet, jak volá na Andreje: Půjdeme na toho Husa? Načež se ozvalo: Kdo je Hus?“
Pithart pokýval hlavou, že je to smutné, a vzpomněl si, že jej samotného Andrej Babiš moc chtěl pozvat na večeři. Poprvé jej prý odmítl, napodruhé už souhlasil, protože ho zajímalo, co si ten Babiš vlastně myslí. Vymínil si ale, že zvát, vybírat restauraci a platit bude on, aby nebyl Babišovi zavázán.
Při večeři se prý rozhodl udělat Babišovi menší přednášku. „Začal jsem na to téma politika a firma, jaký je mezi tím rozdíl, vážně, bez nějakého zesměšňování. On ale vůbec nevěděl, o čem mluvím,“ kroutil hlavou.
Zkusil tedy prý na Babiše „to nejjednodušší, to jeho všichni kradnú“. Místo naslouchání politickému matadorovi se ale prý Babiš začal rozčilovat, že to řekl jenom jednou a novináři to od té doby pořád opakují.
„Po chvíli jsem to vzdal. To nemělo vůbec cenu,“ mával zklamaně rukou Pithart. Večeře, která trvala pouhých 45 minut, ale podle něj skončila typicky „babišovsky“. Pithart prý do thajské restaurace, kterou objednal, zašel už den předem a domluvil se servírkami, že platit bude on, aby naplnil svůj požadavek. „Ale on mě odstrčil a autoritativně té znejistělé slečně, která neuměla česky, peníze vnutil. To jsem zažil na vlastní kůži, jak se s Babišem prohrává, když nemáte jeho ramena a nevystartujete jako dravec první,“ dodal.
Babiš je podle něj „lovec“. „On si vybere tu laňku, která kulhá, ještě jí jakoby pomůže a když to pak nejmíň čeká, tak po ní skočí. Snad všechny jeho ‚obchody‘ jsou nepřátelská převzetí,“ lamentoval Pithart.
„Rád bych vymyslel, jak to udělat, aby se nesměl dotknout 17. listopadu. To by mělo být naše,“ uzavřel část rozhovoru, věnovanou Andreji Babišovi.
Petr Pithart křičí na občana: My disidenti za to můžeme? Vy jste měli jít do těch ulic dřív!
A pokračoval dalšími úvahami o listopadové revoluci, o nevděčné české politice, až nakonec skončil prohlášením, že vůbec nejlepším zřízením by pro nás byla parlamentní monarchie.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: jav
