„Nedokázal bych si nikdy předstvit, že bude nějaký vrcholný politický představitel evropského státu v pozitivním slova smyslu používat termín neliberální demokracie a ještě se tím chlubit," komentoval indicko-americký politolog Fareed Zakaria kontroverzní vystoupení maďarského premiéra Viktora Orbána v červenci tohoto roku.
„Podle Zakarii Maďarsko fakticky přijalo verzi státního řízení, které popisuje jako putinismus. Tato ideologie se dle jeho názoru opírá o prvky nacionalismu, náboženství, sociálního konzervatismu, státního kapitalismu a preferuje kontrolu státu nad médii. Zakaria v této souvislosti zmiňuje i nedávno zvoleného tureckého prezidenta Recepa Erdogana. I ten je podle něho představitelem putinismu," přibližuje názory Zakarii Stier.
„I spousta jiných západních komentátorů poukazuje na to, že Putin, Orbán a Ergodan nastolili ve svých státech velmi podobné režimy. Liší se sice v mnoha detailech, ale to hlavní je údajně spojuje. V Rusku, Maďarsku i Turecku praktikovaný režim je dle těchto hlasů postaven na silném vůdci, otevřeně pohrdá dělbou moci, pluralismem a transparentností. Všichni tito tři vůdcové obratně využívají pro své politické účely národní hrdiny z minulosti a vzývají bývalou imperiální slávu svých zemí. Společně praktikují jakýsi demokratický mysticismus a ovládnutím kulturního relativismu bojují proti ústavním svobodám," tlumočí Stier kritické názory západních liberálů na adresu Orbána, Putina a Erdogana.
„Tento nový styl politického systému se podle západoevropských liberálů nejvíce projevuje na oživení carismu v Rusku, xenofobie v Maďarsku a fundamentalistických muslimských tradic v Turecku. Příznivci liberální demokracie jsou si rovněž vědomi, že Putin, Orbán i Erdogan zdaleka neplánují vzdát se své moci. Pro výše zmíněné politiky představuje ideologie a demokratické formality pouze prostředek, jak se udržet u moci. Jsou dle svých kritiků z řad liberálů přesvědčeni, že oni nejlépe ví, co občané potřebují. Vzkřísili údajně sny o bývalé velikosti a slávě svých zemí a vytvořili ideologii založenou na národní výlučnosti, vlastenectví a xenofobii. Liberální zastánci vyřkli svůj verdikt a trvají si na tom, že jsou si všechny tři režimy podobné jako vejce vejci. Mají však pravdu? Či se tyto režimy pouze v jistých bodech překrývají a jinak je nelze srovnávat?" pokládá si Stier otázku.

Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPřidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: pro