Čeští europoslanci prý svůj postoj ke kvótám konzultovali i s českou vládou, která jim doporučila buď aktivně hlasovat proti přijetí povinných kvót, nebo se zdržet, Zdechovský se tedy zdržel. „Ale tady žije jeden mýtus. Česká republika není proti kvótám, ona je proti povinným kvótám,“ zdůraznil. Pozměňovací návrh, aby byly kvóty nepovinné, neprošel. „Ten návrh učinil kolega Petr Mach a učinil ho velmi nešťastně,“ posteskl si. Mach ho prý nekonzultoval ani s vládou a v té podobě, jak byl předložen, neodpovídal ani českému postoji.
_profil_top.jpg)
Text schválený v EP je ovšem toliko nezávaznou rezolucí. „Ona je to rezoluce, která k ničemu nezavazuje, a řada europoslanců to vnímá jako nátlak Německa, kterého se nechtějí zúčastnit,“ poznamenal dále host. Evropská komise prý zaspala v letech 2013 a 2014, kdy se uprchlická krize projevila v obrovském měřítku. Řecko a Itálie se s ní ovšem potýkají už od roku 2010.
A proč dnes řada europoslanců trvá na povinných kvótách? „Protože jsou naivní,“ poznamenal jasně Zdechovský. Proč? Přehlížejí totiž fakt, že do EU přicházejí i uprchlíci pocházející z Kosova či Srbska, které rozhodně válka neohrožuje.
„Hraje se taková hra, původní návrh byl dvacet tisíc, pak čtyřicet tisíc, dnes je to sto dvacet tisíc, ale všichni víme, že jde o půl milionu lidí, jen má být nastolena jakási salámová metoda. A všemu se říká solidarita. My ale kromě solidarity požadujeme i tvrdou návratovou politiku,“ zdůraznil europoslanec, jenž se následně zastal maďarského premiéra Viktora Orbána, který je ostře kritizován kvůli stavbě plotu, ale Francie v přístavním Calais udělala totéž a nikdo se nad tím nepozastavoval. „Mně vadí užívání dvojího metru,“ rozčílil se host. Maďarsko podle jeho názoru chrání EU v tom směru, aby se migrační krize dostala pod kontrolu.
Tomáš Zdechovský
Pokud budou skutečně odhlasovány povinné kvóty, v EU kvůli tomu nevypukne válka, ale nátlak na Česko prý rozhodně činěn je. V čele tohoto tlaku stojí německá kancléřka Angela Merkelová. Čeští diplomaté prý přitom nabízejí řešení, jak Řecku, tak Itálii byli nabídnuti odborníci, Němcům např. deky pro uprchlíky. Česká vláda pravděpodobně přistoupí na kvóty, ale pouze a jen za předpokladu, že nebudou povinné. „Já jsem zažil dobu, kdy se u nás nařizovaly věci z Moskvy, a lidé ani dnes nechtějí, aby někdo jiný rozhodoval o nás,“ zaznělo od Zdechovského. Lidé zkrátka mají strach a europoslanec na tom nevidí nic zavrženíhodného.
„Já sám žiji ve čtvrti, která je přistěhovalecká, a není to tam jen růžové... Když jsem byl v Paříži, tak jdete čtvrtěmi, které jsou obývány především migranty... Já jsem třeba měl možnost hovořit se synem imigranta, který přišel do Evropy v šedesátých letech minulého století, ale když chce jeho syn dneska postoupit v práci, tak mu jsou kladeny překážky,“ prozradil host.
Dnes se potýkáme např. s imigranty z Egypta, kteří se vydávají za Syřany, a ty je třeba co nejrychleji vrátit zpět do jejich vlasti. To neznamená, že bychom neměli pomoci Syřanům, v tuto chvíli můžeme přijmout asi pět tisíc uprchlíků, což prohlásily i české církve, ale musejí být zajištěny i bezpečnostní aspekty.
„Za část té uprchlické vlny si můžeme i sami. Je třeba si přiznat, že podporovat některé umírněné syrské bojovníky v Sýrii byla chyba,“ zaznělo také od Zdechovského. V řadě zemí se prý už dnes debatuje o tom, že by stálo za to udržet u moci Bašára Asada, a tím napomoci k obnovení klidu v oblasti. „Já už jsem před půl rokem upozorňoval na to, že situaci v Sýrii nelze vyřešit bez Ruska... Rusové se ostatně po celou dobu netajili tím, že poskytují Asadovi vojenské poradce a zbraně,“ doplnil europoslanec. Se syrským prezidentem ale jednají i Spojené státy. „Nesmíme ale zapomenout ani na to, co se dělo před rokem 2012, kdy syrští vojáci páchali masakry, což mi dnes nemůžeme zapomenout a jen tak to zamáznout, protože se nám to dnes hodí,“ upozorňoval.
Ze „sluníčkáře“ realistou
V závěru svého vystoupení vysvětloval, jak se stal ze „sluníčkáře“ realistou. Když se chtěl podívat do táborů na Sicílii, italská policie napřed nechtěla nikoho nikam pustit, což byla první negativní zkušenost. Další přišla v okamžiku, když hovořili s uprchlíky, kteří popisovali, že mají v Německu rodiny a chtějí za nimi. „Mluvil jsem také s lidmi od Lékařů bez hranic a ti mi řekli, že uprchlíci přicházejí do Evropy s velmi naivními představami,“ posteskl si Zdechovský. Ani trochu se mu také nelíbilo, že mnoho běženců se sebepoškodilo, aby jim nebylo možné sejmout otisky prstů.
Uprchlická krize ale podle Zdechovského nebude znamenat konec Evropské unie, situaci vidí spíš jako příležitost pro další rozvoj Unie. To byla úplně poslední slova hosta ve čtvrtečním Hyde Parku.
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
