Patočka se ve svém sloupku nejprve ohlíží do historie a vzpomíná, jak v říjnu 1991 schválila vláda Petra Pitharta limity na návrh tehdejšího ministra životního prostředí Ivana Dejmala. Prý šlo o rozhodnutí zrozené ještě z ducha listopadové revoluce, která zamýšlela napravit různé zhůvěřilosti komunistické éry. „K nim nesporně patřila brutální likvidace krajiny včetně sídelní struktury v severních Čechách, motivovaná těžbou hnědého uhlí,“ píše Patočka, podle něhož by prolomení bylo obrázkem toho, jak hluboce upadla česká společnost.
„Na prolomení limitů nemá reálný zájem nikdo kromě vlastníků dolů, jimiž jsou zvláště opovrženíhodné kusy ze stáda českých kapitalistů, které se zde po roce 1992 zformovalo a na nás všech se pase,“ je přesvědčen novinář s tím, že jde o lidi, jako jsou například Pavel Tykač a Jan Dienstl. Ti podle něho základ svého jmění získali v podstatě loupeží.
Zkorumpovaná ČSSD na severu
„Realistický sociálně demokratický přístup by spočíval v tom, že se prostředky pro sociální zabezpečení, rekvalifikaci a budoucí pracovní dráhu horníků i pro další lidi v kraji získají daňovou zátěží či zvláštními poplatky uvalenými na provozovatele dolů,“ napsal dále Patočka s tím, že se sociální situace v severních Čechách prolomením určitě nezlepší.
„Oligarchové si dokázali kolem prstu omotat odboráře ve svých firmách, takže se z nich stali bezděční kolaboranti,“ pustil se dále Patočka i do odborářů v těžařských společnostech, kteří podle něj vylobovali podporu u svých zastřešujících složek a v severočeské sociální demokracii. „Ostatně v severních Čechách ČSSD nikdy neměla řadou svých údů k různým formám organizovaného zločinu příliš daleko,“ neodpustil si rýpanec ani do pobočky vládní partaje.
Konec světa
Pro zachování limitů těžby naproti tomu hovoří v uvozovkách maličkosti, protože jde jen o jedno z klíčových dědictví ekologického charakteru listopadové revoluce roku 1989. „Ivan Dejmal, Bedřich Moldan a především legendami právem opředený Josef Vavroušek se ministry v prvních vládách nestali náhodou, ale jako nejskvělejší předáci předlistopadového českého ekologického hnutí,“ je přesvědčen a dodal, že prolomení limitů těžby by bylo rovněž současnou mocí manifestovaným okázalým opovržením ekologickými hledisky vládnutí.
„Brabec (současný ministr životního prostředí, pozn. red.) selhává, protože nedokáže ve veřejném prostoru artikulovat, proč je prolomení limitů těžby zcela nepřijatelné, a nemá ani odvahu takové případné rozhodnutí spojit se svou funkcí,“ vyzval Patočka ministra de facto k jednání.
Celý názor Jakuba Patočky si můžete přečíst ZDE
Podle šéfredaktora Deníku Referendum by navíc rozhodnutí o prolomení limitů poskytlo strašlivý obrázek o ekologické negramotnosti a vpravdě nekrofilní povaze současné ČSSD. „Shodou okolností se k prolomení limitů schyluje měsíc před konferencí o klimatických změnách v Paříži. Předseda českých sociálnědemokratických poslanců v Evropském parlamentu Pavel Poc při té příležitosti v Evropském parlamentu pronesl plamennou řeč, v níž razantně sepsul iracionalitu státníků, kteří nechápou, že máme patrně poslední šanci vyhnout se hrůzostrašným následkům klimatického rozvratu. Proč ho tu nikdo neposlouchá?“ táže se Patočka, podle něhož nechápeme, že nám všem reálně hrozí zánik světa tak, jak ho známe.
Pamatujme si jména ministrů
Pokud k prolomení skutečně dojde, podle Patočky to vypovídá o neschopnosti českých institucí, které o sobě tvrdí, že hájí zájmy pracujících lidí. „ČSSD i odbory vedené vlastně nejlepšími lidmi za hodně dlouhou dobu, Bohuslavem Sobotkou a Josefem Středulou, zde fatálně selhávají,“ napsal Patočka, podle něhož by měli uhlobaroni být zatíženi daněmi tak, aby to stačilo na rekvalifikační programy a na rozjezdy nových projektů v ekologické energetice.
Prolomení limitů těžby by podle novináře ale především vypovídalo o otřesné kvalitě české polistopadové demokratické politiky. „Média, jež jsou jí zrcadlem i součástí, tu selhávají jako obvykle, neboť nejsou s to pravou podstatu věci popsat a ukázat, že prolomení limitů těžby poškodí lidi v regionu sociálně i zdravotně,“ napsal a dodal, že ale samozřejmě jde o projev slabosti ekologického hnutí, protože to nedokázalo problém formulovat a zavčas ho dostatečně tvrdě vyhrotit.
„Česká vláda nestála před takto fatálním ekologickým rozhodováním od roku 1999, kdy schválila dostavbu Temelína,“ napsal na závěr svého zamyšlení Patočka s tím, že vyjmenoval všechny členy vlády, která to tehdy schválila. „I tentokrát si všechna jména budeme pamatovat,“ zahrozil.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: jzd
