Byl jednou z hlavních tváří sametové revoluce a politické scény 90. let. Působil v řadách ODS nebo Unie svobody. Jmenoval se Jan Ruml. Teď by se tento muž rád do politiky vrátil. Za Piráty by rád vstoupil do Senátu. V rozhovoru pro server INFO.cz však přiznal, že se mu to nemusí podařit, protože pro mnohé Piráty je politikem, který je za zenitem.
„Já si myslím, že jsem pro ně politik, který je podle nich za zenitem, že se nechtějí opírat o lidi, kteří byli v té politice dříve,v těch 90. letech, a že s tím mají trošku starosti,“ prohlásil. I Piráti ale podle jeho názoru potřebují politiky, kteří za sebou mají delší politickou zkušenost. Se svou politickou zkušeností se staví proti tomu, by se rušili koncesionářské poplatky pro veřejnoprávní média. Právě tyto poplatky prý vedou k tomu, že se o veřejnoprávní televizi lidé aspoň trochu zajímají.
Za zcela zbytečný považuje zákon o obecném referendu. V prvé řadě odmítá hlasování o vystoupení Česka z EU a z NATO. To jsou pro nás dvě klíčové instituce a vystoupení z nich by Ruml považoval za katastrofu, ke které se můžeme dostat nebezpečně blízko. Stačí se podívat na aktivity ruských trollů.
Ruml se také v myšlenkách vrátil do minulosti.
Osobně považuje 90. léta 20. století za dobrou dobu, ale má prý pochopení pro to, že lidé od sametové revoluce očekávali víc a dnes se jim zdá, že je všechno špatně. „Pro mě to byla dobrá doba, doba, která stála za to, protože já jsem jí věnoval veškerou energii, budoval jsem ministerstvo vnitra, policii a všechno,“ začal Ruml. Lidé však od sametové revoluce očekávali víc než vybudování policie. „A mají pocit, že od té revoluce bylo všechno špatně a mají strach. Mají strach z toho, že mají dluhy, že jsou zdravotně neschopní. Proti nim stojí ta část společnosti, která je společností naděje, která myslí do budoucnosti, na svoje děti, na vzdělání. Naším úkolem je, to já budu dělat v té volební kampani, přesvědčovat ty lidi, kteří mají ten strach, že ho mít nemusí,“ řekl Ruml.
„V ekonomické oblasti došlo k tunelování státních podniků, které se privatizovaly. S tím souvisí to, že my jako ti liberální demokraté tady, jsme opustili Masarykovskou tradici. Ten vývoj po roce 1989 na ni nijak nenavazoval. Ten krutý kapitalismus tady sehrál význačnou roli. Lidi, kteří neprivatizovali, kteří neresitituovali a kteří prostě viděli v té listopadové revoluci nějakou naději do budoucna, tak ji ztratili,“ uznal Ruml.
Jistou výjimku představuje prý Miloš Zeman, politik bytostně s 90. lety. „Lidé už zapomněli, že byl předseda vlády a že dělal strašné věci,“ vyjádřil svůj názor Ruml. Zeman dnes pro část občanů představuje pojistku, že se nebudou mít ještě hůře, než se dnes mají. Představuje politika, který je má ochránit před globalizací.
Host Zemanovi vyčetl, že jako první demokratický prezident vystoupil na X. sjezdu komunistů v Nymburce. Dnes už se prý asi nepodaří komunisty zakázat, ale Ruml v minulosti usiloval o to, aby byli komunisté zrušeni. Mezi stoupenci Charty 77 však narazil na odpor. Převážil tehdy názor, že komunisté vymřou sami.
Spolu s Andrejem Babišem (ANO) se dnes vracíme do dob, kdy politik rozhodne o mnoha věcech za nás, postará se o nás. Stejně jako se o nás starali komunisté. To podle Rumla opět souvisí se strachem z budoucnosti, kteří lidé mají. Současné tahanice o resort vnitra však Rumla nechávají poměrně v klidu, protože má za to, že jedna či druhá strana nemůže vnitro opanovat natolik, aby mohla zastavit nebo popohnat kupříkladu vyšetřování kauzy firmy Čapí hnízdo, ve které je obviněný i Babiš.
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
