Sněmovna ve čtvrtek drtivě odmítla senátní návrh ústavní žaloby na prezidenta republiky. Sice bylo jasné, jak to dopadne, přesto mnozí poslanci i senátoři neskrývali zklamání. Co na to říkáte? A nechybí vám Senát?

V rozmezí necelého měsíce druhá drtivá porážka „demobloku“ a jeho soukmenovců chvilkařů, kavárny a podobných prapodivných reliktů vytrysklé demokracie a jejich nosičů, tedy mediokracie v čele s Českou televizí. Získat podporu pouhých 58 hlasů Poslanecké sněmovny, to je žalostný výsledek lásky plného Senátu. Před tím 13. září v pátek se jim potopila loď „Antibabiš“ a teď dopadl stejně „Antizeman“. No a co na to říkám? Že už by si konečně měli dát pokoj a vnímat politickou realitu, jak ji vnímá lid této země, než ten lid ztratí trpělivost. Chodím s očima otevřenýma, jsem mezi lidmi téměř denně, umím pozorovat, analyzovat a srovnávat a musím se přiznat, že mě to dokonce baví. Je to něco jako zúčastněný výzkum, který neuděláte v davu na náměstích nebo na Letné, ale v normálních situacích mezi lidmi – bez hesel, bez umělců, bez řvoucích tlampačů, bez nahnědlého kde se vzal tu se vzal mesiáše. A výsledek je jasný, lidi mají rádi Miloše Zemana, momentálně má důvěru téměř 60procent! A pozor, novum – lidi mají rádi Andreje Babiše. Neplést si prosím s umělou davovou psychózou „Antibabiš“ na Letné a dalších organizovaných náměstích s tajtrlíky na tribunách. Viděl jsem to na „živitelce“ v Českých Budějovicích, viděl jse neuvěřitelné minipříhody na Zahradě Čech v Litoměřicích. Lidi mají zkrátka premiéra rádi a dávají mu to bez ostychu a hlasitě najevo.

Pokud se týká Senátu, tak ten mně opravdu nechybí a musím poctivě říct, že bych tam těžko v současné atmosféře lásky, prezidentských ambicí poražených a téměř permanentního souboje s prezidentem a premiérem vydržel. Nakonec rok před skončením mého šestiletého mandátu jsem veřejně sdělil, že obhajovat nebudu a to jsem také splnil a nelituji. Senát se totiž mění v politickou bojůvku, která jsa materiálně zajištěna ze státního rozpočtu se soustřeďuje na likvidaci výsledků svobodných voleb – velezrada prezidenta, vyšetřovací komise střetu zájmů premiéra, atd. To vše za úzké spolupráce s minimálně jedním nejmenovaným ústavním právníkem, který má část svého angažmá vedle Ústavního soudu přímo v Senátu včetně pohodlné kanceláře, v Senátu zaměstnané manželky a veškerého servisu. To zkrátka nemá chybu. Obeznalý životem v Senátu to považuji za nestoudnost.