Bývaly doby, vracel se do minulosti Bašta, kdy bylo relativně snadné zbavit se nepohodlných lidí. Církev o nich řekla, že slouží ďáblu, postavila je na hranici a „nepřítel byl zlikvidován“. Mnohé ženy se hájily, že čarodějnicemi nejsou, ale nebylo jim to nic platné.

V moderní době ďábel zmizel ze scény. Nahradil ho boj proti imperialismu, kapitalismu a tak podobně. Když chtěli někoho odstranit komunisté, označili ho za agenta Vatikánu, Washingtonu, agenta CIA a bylo. Takový člověk zanedlouho ucítil kolem krku smyčku a zemřel. Pokud se takový člověk hájil, že není agentem Washingtonu, nebylo mu to nic platné. Soudci často tvrdili, že zapírání jen potvrzuje černé svědomí údajného viníka.

Po roce 1989 se scéna znovu změnila. „Inkviziční procesy“ s nepřáteli socialismu najednou zmizely ze scény stejně jako kdysi ďábel. Jenže netrvalo dlouho a máme tu nového nepřítele. Tentokrát se ďábel jmenuje Rusko nebo Kreml.