Miroslav Kalousek, předseda TOP 09, měl v sobotu opravdu špatný den, píše Plesl. „Zbytky rozpadlého politického kartelu interpretují boj o svou ztracenou moc jako zásadní zápas o demokracii a svobodu. Jenže voliči na to kašlou. Proto nevítězí Kalousek, ale Čunek,“ všímá si fenomenálního vítězství lídra KDU-ČSL Jiřího Čunka ve Zlínském kraji. Kalousek se svou strategií proti Andreji Babišovi nevyšel. Hlavy však ve vedení partaje prozatím nepadají, podle Plesla proto, že topka není skutečná strana, ale sbor dobrovolníků kolem Karla Schwarzenberga a jeho pytláka proměněného v hajného.
Celé je to podle Plesla ještě pikantnější proto, že Kalousek před čtyřmi lety o Čunkovi prohlásil, že je debil. „Nakonec je to však Čunek, kdo se směje. A vůbec není vyloučeno, že se může jednou stát znovu předsedou KDU-ČSL, což je funkce, o niž podle svých slov přišel právě kvůli intrikám Miroslava Kalouska,“ dodává Plesl. A do Kalouska se obouvá s tím, že i když nyní běhá po náměstích s plackou Václava Havla na klopě, do jeho party se nenasouká, a to proto, že před listopadem 1989 byl součástí Potěmkinovy vesnice s názvem Národní fronta.
Program Antibabiš však nebyl jen programem Kalouska, dodává šéfredaktor se slovy, že se k němu přikláněly téměř všechny politické strany. „A dopadají jen o něco lépe než TOP 09. Sociální demokraté, kteří pod vedením Bohuslava Sobotky dobrovolně vstoupili do koalice s ANO, straší Babišem stejně jako Kalousek, to samé dělá předseda lidovců pan Bělobrádek, o ODS ani nemluvě. Tam převládá přesvědčení, že Babiše spolu s Milošem Zemanem vyslal do Prahy Kreml,“ uzavírá svůj komentář Plesl s tím, že budou-li takto strany postupovat, dopadnou v příštích volbách ještě hůř.
Miroslav Korecký se pro změnu zamyslel nad nutností postupu Bohuslava Sobotky v ČSSD.
Od časů Zemana, Špidly či Paroubka, kdy dostávala ve volbách nad 30 procent, se ČSSD za Sobotkovy éry propadla na úroveň strany dvacetiprocentní. Je jiná doba, třicetiprocentní strany obecně zmizely, ale varovné pro ČSSD je, že její sešup pomalu pokračuje z úrovně strany dvacetiprocentní k desetiprocentní,“ zmiňuje komentátor. A všímá si toho, že k desetiprocentnímu výsledku se strana dostává v době, kdy její předseda řídí relativně úspěšnou vládu, ekonomika šlape, strana působí jednotně a nemá ani žádnou zásadní korupční aféru.
„Někde je zjevně problém, ale nezdá se, že by ho současné vedení ČSSD chtělo a umělo pojmenovat, natož že by ho bylo ochotné jakkoliv řešit,“ říká. S pojmenováním hlavní příčiny problému podle něj pomohl prezident Miloš Zeman, bývalý předseda ČSSD. „Výsledek voleb není odrazem špatné práce hejtmanů ČSSD, ale důsledkem celostátní politiky strany,“ řekl.
Bohuslavu Sobotkovi se teď podle Koreckého názoru nabízejí prakticky dvě možná řešení. „Tím prvním je, že jeho osobně spláchne jarní sjezd ČSSD a nahradí ho v čele strany někým, kdo umí lépe oslovit tradiční levicové voliče. A právě skončené volby pomohly vyprofilovat nejvážnějšího vyzývatele, jihočeského hejtmana Jiřího Zimolu, který udělal v rámci ČSSD nejlepší výsledek,“ zmiňuje Korecký. To však vnímá jako riskantní, a proto vidí i druhé řešení. Sjezd by mohl dát Sobotkovi podmíněnou důvěru, pokud uhne s kurzem partaje do koridoru tradiční levice.
„Což znamená přestat snít o takzvané nové levici, odstřihnout se od neomarxistických proudů v ČSSD, od multikulturalismu, od pošetilého hledání nového proletariátu v prostředí všemožných menšin či imigrantů, od vypjatého feminismu, sociálního inženýrství či eurofederalismu,“ říká Korecký se slovy, že to by znamenalo konec Jiřího Dienstbiera, Michaely Marksové, Vladimíra Špidly či distanc od Mladých sociálních demokratů. Třetí cestou je také možnost situaci na sjezdu ustát a řešení odložit. „Pak se ale ČSSD už v příštích volbách ocitne někde po boku ODS, lidovců a komunistů. Tedy v lepším případě,“ předvídá závěrem.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: vef
