Benjamin Netanjahu se postaral o pořádný rozruch. Izraelský premiér včera vystoupil v televizi, kde veřejnost informoval o údajném porušování dohody o omezení íránského výzkumu jádra, kterou v roce 2015 podepsal Írán s USA, Velkou Británií, Ruskem, Francií, Čínou, Německem a Evropskou unií. Jednou ze zásadních částí tehdejší dohody bylo i rozmrazení dříve zablokovaných peněz, které Írán drží na zahraničních účtech. Po uvolnění sankcí tak měla islámská republika opět získat přistup k až 150 miliardám dolarů, jak tvrdí prezident Donald Trump. Obamova vláda, která dohodu s Íránem hlasitě propagovala jako úspěch americké diplomacie, navíc Íránu zaplatila 1,7 miliardy dolarů z peněz daňových poplatníků za propuštění čtyř Američanů, které vláda v Teheránu držela ve vězení. Donald Trump tehdy tuto platbu označil za „výkupné“.
Izrael podle Netanjahua získal kopie íránských archivů, které porušování dohody dokazují. Netanjahu zmínil íránský program Amad, který se věnoval také výzkumu a testování jaderných hlavic. Dokumenty o programu si podle Netanjahua íránský režim uschoval pro pozdější použití. Dokumenty byly podle něj od roku 2017 uloženy v tajné lokalitě v Teheránu. „Írán lhal, že nikdy neměl program na vývoj jaderných zbraní. Fakt, že takový program měl, dokazuje sto tisíc tajných spisů. Za druhé, i po uzavření jaderné dohody Írán uchovával tyto dokumenty a rozšiřoval své znalosti o jaderných zbraních pro budoucí využití. Za třetí, Írán opět lhal v roce 2015, když tyto informace nedoložil Mezinárodní agentuře pro atomovou energii,“ řekl během prezentace Netanjahu. Výstup přišel pouhý den poté, co se izraelský premiér v Tel Avivu sešel s americkým ministrem zahraničí Mikem Pompeem. Na schůzce oba politici vyjádřili obavy z hrozby, kterou je Írán pro Izrael.
Netanjahu v prezentaci zveřejnil i fotografie a videozáznamy údajných íránských zařízení na vývoj jaderných zbraní a také dokumenty, včetně údajných plánů pro výrobu jaderných zbraní a jejich skladování. Netanjahu o nálezech informoval i ostatní účastníky dohody z roku 2015. Nebezpečí podle něj představuje také íránský raketový program. Nová generace raket je prý schopna zasáhnout města jako Tel Aviv, nebo Moskva.
Prst na íránských sankcích drží americký prezident Donald Trump. Ten dle platných dohod každých 120 dní reviduje jejich platnost. Je tedy možné, že USA v reakci na nová zjištění brzy sankce vůči Íránu opět zpřísní. Další termín, ve kterém prezident Trump musí učinit rozhodnutí, je 12. května. Donald Trump již opakovaně pohrozil, že ke zpřísnění může sáhnout, odmítl to však výslovně potvrdit. K revizi a zpřísnění podmínek Trumpa minulý týden pobízel i francouzský prezident Emmanuel Macron, Írán ale jakékoli změny současné dohody odmítá. Bílý dům na vývoj reagoval na pondělní tiskové konferenci. Donald Trump řekl, že je přístupný revizi íránské dohody, vůči které je dlouhodobě kritický. Není to pro Trumpa jediný diplomatický počin podobného typu, ve vzduchu visí i budoucí vyjednávání o jaderném programu KLDR.
K situaci se vyjádřil i známý americký konzervativní komentátor a bývalý ředitel komunikace Reaganovy administrativy, Pat Buchanan. Podle něj „Bibi Netanjahu, při vší úctě, chce, aby USA bojovaly za Izrael izraelskou válku s Íránem.“ Buchanan byl k vývoji situace nesmírně kritický: „Nechci, abychom šli do další války. Důvod, proč Írán nemá jaderné bomby, je ten, že je nechtějí. Kdyby je chtěli, mohou si je vyrobit. Řekněte Mezinárodní agentuře pro atomovou energii, ať buď potvrdí, nebo vyvrátí, co Netanjahu řekl. Nespoléhejte na to, co řekl. Půjdeme snad do války kvůli tiskové konferenci Netanjahua?“
Benjamin Netanjahu již jednou stál v podobné situaci, a to konkrétně v roce 2002, kdy svědčil na půdě amerického Kongresu o údajné přítomnosti zbraní hromadného ničení v Iráku. „Je absolutně bez pochyb, že se Saddám Husajn pokoušel o zisk jaderných zbraní,“ řekl tehdy před kongresmany Netanjahu. Dále tvrdil, že Irák disponuje centrifugami o velikosti automatické pračky, které používá k výrobě atomových bomb. O pár měsíců později vstoupila koalice vedená USA do války s Irákem pod vedením Saddáma Husajna. V roce 2005 pak CIA vydala zprávu, podle které nebyla schopna v Iráku najít žádné stopy po zbraních hromadného ničení.
O celé aktuální kauze informovala přední světová média. Všechny velké americké televizní domy jako CNN, NBC, CBS, nebo Fox News stejně jako hlavní deníky New York Times, USA Today a další zveřejnily informace mezi svými hlavními zprávami. Zatímco americká média se ke zprávě staví opatrně, ta izraelská, jako například deník Haaretz, se nebojí definitivnějších soudů. Titulek Haaretzu zní: „Netanjahu: íránská jaderná dohoda je postavená na lžích – zde je důkaz“. Poněkud jiný obrázek nabízí zpravodajství arabské televizní stanice Al Jazeera, sídlící v Kataru. „Netanjahu předvádí divadelní výstup, ve kterém údajně poskytuje ‚rozhodující důkazy‘ o tajném íránském jaderném programu,“ píše se na webu Al Jazeery. Ruská zpravodajská stanice Russia Today o události pro změnu informuje s titulkem: „Netanjahuův PowerPoint – největší hity prezentace o Íránu“.
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
