Jiří Pehe se ptá: A cože ten Zeman v tom roce 1968 udělal tak odvážného?

17.08.2018 16:14

Prezident Miloš Zeman se rozhodl, že nepronese projev k padesátému výročí okupace Československa, která ukončila pražské jaro. Jeho mluvčí to Jiří Ovčáček to prý odůvodnil slovy, že byl odvážný v době, kdy odvaha nebyla levná. „Takové zdůvodnění prezidentova rozhodnutí je pozoruhodné,“ píše ve svém komentáři pro Novinky politolog Jiří Pehe, podle kterého, ač to není zakotveno v Ústavě, prezident má v popisu práce, aby při tak důležitém výročí promluvil.

Jiří Pehe se ptá: A cože ten Zeman v tom roce 1968 udělal tak odvážného?
Foto: Screen: TV Barrandov
Popisek: Prezident Miloš Zeman v pořadu Týden s prezidentem, který se natáčel na Vysočině.

Kdyby se prezident rozhodl mlčet například kvůli tomu, že na tom není zdravotně dobře, nebo proto, že k pražskému jaru a následné okupaci Československa se vyjádřil už mnohokrát, dalo by se to podle Peheho ještě pochopit, v tomto případě však nikoliv. „Nepromluvit proto, že byl prý odvážný v době, kdy odvaha nebyla levná, je zdůvodnění jaksi mimochodné. A vybízí k otázkám,“ dodal Pehe.

Politolog se proto zamyslel nad tím, co tak odvážného vlastně Zeman kdysi udělal. Podle mluvčího prý tato odvaha spočívala v tom, že zkritizoval okupaci hned na začátku normalizace, za tento postoj byl vyhozen z Vysoké školy ekonomické. „Dodejme, že Zeman byl během pražského jara členem KSČ, ze které byl na začátku normalizace vyloučen,“ poznamenal s tím, že něco podobného se však přihodilo zhruba půl miliónu členů KSČ, kteří byli ze strany též vyloučeni a ztratili pak mnohdy práci. Někteří odešli ze strany na vlastní žádost, jiní byli vyhozeni při prověrkách.

„Co přesně se odehrálo v případě Miloše Zemana sice nevíme, ale Pehe je toho názoru, že na tom jiní byli značně hůř. „Ti, co měli děti, mohli ztratit o poznání více než tehdy pětadvacetiletý bezdětný Zeman,“ doplnil. Když už je řeč o odvaze, že zhruba půl miliónu reformních komunistů, kteří byli vyhozeni ze strany i práce, se prý později vyčlenilo několik stovek těch, kteří podepsali Chartu 77 a byli v důsledku toho tvrdě perzekvováni. Pehe poukázal na to, že Zeman mezi nimi ale nebyl.

Normalizaci prý profesně Zeman strávil v tělovýchovném podniku Sportpropag, kde pracoval v oddělení komplexního modelování do roku 1974, a pak v podniku Agrodat, kde se zabýval simulačními modely zemědělských systémů. Prvním doloženým aktem jeho „odvahy“, po údajně odvážném, ale nikde nezaznamenaném projevu na začátku normalizace, je tak až jeho článek v Technickém magazínu ze srpna 1989, v němž se postavil kriticky k tehdejšímu režimu, uvedl Pehe.

Zdůraznil také, že to navíc bylo v době, kdy se už zhroutily komunistické režimy v Polsku a Maďarsku, a poté, co desetitisíce lidí u nás podepsaly petici Několik vět. „Kdyby se první polistopadový prezident Václav Havel, který odvahu během normalizace podle politologových slov opakovaně prokazoval a skončil několikrát ve vězení, řídil podobnou logikou jako nyní Zeman, neslyšeli bychom od něj nejspíš projev ani jediný,“ dal za příklad Pehe.

Havel byl sice občas kritický k té části společnosti, která během normalizace mlčela, ale urážet ji tím, že by k veřejnosti odmítl při významných výročích jako hlava státu promluvit, protože byl opravdu odvážný, když odvaha nebyla levná, by ho podle politologa jistě ani nenapadlo.

„Zeman má ovšem o své odvaze vysoké mínění. O Alexandrovi Dubčekovi a dalších lídrech pražského jara prohlásil, že se po invazi „podělali hrůzou“. Uznává pouze Františka Kriegla, který odmítl podepsat moskevské protokoly,“ uvedl Pehe a doplnil, že my si bohužel nemůžeme nijak ověřit, jak by se zachoval Zeman, pokud by ho s celým politbyrem odvlekli do Moskvy a pod pohrůžkami nutili protokoly podepsat.

Původní text ZDE

On sám je evidentně přesvědčen, že by se mezi zbabělci zachoval statečně, míní Pehe. „I proto je možná dobře, že 21. srpna žádný projev nepronese. Pražské jaro byla komplexní historická událost a Dubček i lidé okolo něj si urážky od současného prezidenta nezaslouží,“ uzavřel s tím, že pokušení někoho urazit by Zeman ve svém projevu zcela jistě neodolal.


 

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: nab

Mgr. Lucie Potůčková byl položen dotaz

Jak je to s tou výjimkou?

I kdybysme pro teď měli výjimku z migračního paktu. Na jak dlouho by platila? Jak dlouho předpokládáte, že tu budou uprchlíci z Ukrajiny? Co když se z nich po čase stanou občané ČR? A proč bysme měli mít výjimku zrovna my, když uprchlíci (ne třeba z Ukrajiny) jsou i v jiných státech, ale třeba Ukraj...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

„Mladí si myslí, že všechno zachránili Američané“. Plzeňský památník obětí války se smutným osudem

21:38 „Mladí si myslí, že všechno zachránili Američané“. Plzeňský památník obětí války se smutným osudem

Zrezivělý památník; víc, než se na pohled zdá. Jména škodováckých obětí druhé světové války po necel…