„Ani za několik staletí se Němcům nepodařilo naše národy poněmčit, ani jim sebrat touhu po vlastním národním státě,“ řekl Tomio Okamura, předseda strany Svoboda a přímá demokracie (SPD). Stalo se na včerejším shromáždění ke sto sedmému výročí vzniku Československa a ParlamentníListy.cz byly při tom.

Berounský medvěd a vlastenci

Shromáždění se konalo v Pivovarské restauraci Berounský medvěd. Ostatně „méďa“ je v městečku ležícím za Prahou směrem na Plzeň symbolickým zvířetem. Berounští ho mají na vlajce i erbu a živý bručoun Matěj jim běhá i v medvědáriu na Městské hoře. Umístil ho tam kdysi režisér Václav Chaloupka jako hvězdu večerníčku Méďové ještě s dvěma bratry, kteří už ale bohužel uhynuli. Na pozvání organizátorů z Českého svazu bojovníků ze svobodu (ČSBS) a Slovenského svazu protifašistických bojovníků zareagovali hlavně politici z volební kandidátky SPD, někteří ze STAČILO!, ale třeba i diplomaté ze severokorejské ambasády.

Jmenovaná pivovarská restaurace se nachází na okraji Berouna, hned za nádržím. Někdejší cukrovar byl částečně zničen při spojeneckém bombardování v dubnu 1945. Některé domy ještě nesou patinu minulosti, jiné už jsou zrekonstruované. „V roce 1997 jsme začali s rekonstrukcí baráků a stále pokračujeme,“ sdělil nám podnikatel a majitel pivovaru Václav Mayer, jenž je také členem ČSBS. Za budovami je výkupna kovů s velkou hromadou starého železa, takže z dálnice pivovarský dvůr není vidět. Takže pro akci by se hodil i název nejznámějšího díla Karla Václava Raise Zapadlí vlastenci.

V Berounském medvědovi točí cyklistickou osmičku, polotmavou medovou jedenáctku a další pivka. V sále nad hospodou to vypadá jako v muzeu. Na jedné stěně visí portréty všech tuzemských prezidentů kromě toho současného, přičemž nad Masarykem se mračí – kde se vzal, tu se vzal – Stalin. A v takových kulisách předával předseda ČSBS Jaroslav Vodička pamětní medaile, například místopředsedovi Komunistické strany Čech a Moravy (KSČM) Milanu Krajčovi či komunistické novinářce Monice Hoření. Vodička si také během ceremonie posteskl, že kdysi pořádali podobné akce v Národním muzeu, na Vítkově či na Hradě, a dodal: „Přestože byl ČSBS čtyři roky vyvrhel, tak jsme to přežili, doufejme a věřme tomu, že vše dobře dopadne!“

Fotogalerie: - Berounské oslavy republiky

Okamura, Majerová, Rajchl

„Naše země a naše svrchovanost není jen naše, patří předkům i našim potomkům. A nikdo, ani sebevětší vládní koalice, ani sebevětší dav eurohujerů, nemají právo vládu nad naší zemí a národem předávat komukoliv cizímu,“ pokračoval mimo jiné Okamura v projevu s tím, že Masarykův ideál byl švýcarský model s právem občanů rozhodovat o své zemi i přímo ve všelidovém hlasování. Podle něj vládnoucí politici sice mluví o demokracii, hlásí se k Masarykovi, ale ve skutečnosti dělají pravý opak, tedy likvidují naši národní a státní suverenitu a bytostně odmítají skutečnou masarykovskou demokracii, protože se bojí skutečné vlády lidu.

Předsedkyně Trikolory Zuzana Majerová také sdělila: „Opět žijeme v čase, kdy mnozí předčasně soudí ba přímo odsuzují. Pokud totiž ještě žijeme v demokracii, pak by mělo platiti, že o tom, kdo bude sedět ve vládě, se rozhoduje u volebních uren a ne na ulicích, v médiích a určitě ne v sekretariátech poražených politických stran.“

Podle předsedy strany Právo Respekt Odbornost (PRO) Jindřicha Rajchla se v roce 1918 odehrál czechxit z Rakouska-Uherska. „Západní Evropa je v tuto chvíli ve svém nejhlubším morálním, mravním a ekonomickém úpadku ve své historii. Ještě nikdy nebyla níže. A v tuto chvíli servilně křičet, že patříme na západ, je v rozporu s našimi národními zájmy. Já tuhle větu odmítám a považuji ji za hloupou, poddanskou a vazalskou,“ zmínil také. Podle něj máme povinnost jít dále naší vlastní cestou, protože v mnohém je Brusel podobný, možná i horší, než bylo Rakousko-Uhersko.

Psali jsme:

Vidlák: Předvolební podvod supermarketů. Bolístky Svěráka a Geislerové

Do medaile pro Geislerovou nečekaně zatažena Helena Vondráčková

Politik ODS řekl, že Československo nemělo vzniknout a přineslo Čechům neštěstí

„Naše pracovité ruce už pracují pro cizí. A Ukrajina...“ Jozef Banáš k 28. říjnu