Kalousek a Rusnok si u Moravce notovali: Řekové roky jedli na dluh, a teď se diví, že musí platit

12.07.2015 13:54

Řecko se ponížilo samo. Tato tvrdá slova nezazněla z úst německé kancléřky Angely Merkelové, ale z úst expremiéra Jiřího Rusnoka, kterého by prezident Zeman rád viděl na pozici předsedy Bankovní rady ČNB. Exministr financí Miroslav Kalousek (TOP 09) mu přizvukoval, a to nejen ohledně Řecka. Shodli se také v kritice EET, kterou chce zavést Andrej Babiš (ANO). Kdyby Babišovy firmy platily zodpovědněji daně, stát by na tom byl lépe.

Kalousek a Rusnok si u Moravce notovali: Řekové roky jedli na dluh, a teď se diví, že musí platit
Foto: Hans Štembera
Popisek: Miroslav Kalousek

V nedělních Otázkách Václava Moravce České televize se měli setkat tři šéfové české státní kasy – Miroslav Kalousek (TOP 09), Jiří Rusnok a Andrej Babiš (ANO). Posledně jmenovaný pán ale nedorazil. Ačkoli prý o všem věděl dva měsíce dopředu, krátce před pořadem oznámil, že se debaty neúčastní kvůli zahraniční cestě. Ministr dal prý také najevo, že by si přál vystoupit jindy, a to ještě sám bez oponentů. Tyto informace Moravec podal hned na začátku, aby bylo zřejmé, že se Česká televize pokoušela vyjít Babišovi vstříc a on jí nakonec „dal košem“.

Dva zbývající hosté se nejprve věnovali situaci v Řecku. „Řecko se ponížilo samo,“ konstatoval hned na úvod současný člen Bankovní rady České národní banky Jiří Rusnok, podle něhož dnes o této jižní zemi všichni vědí, že není schopná plnit své závazky. Podle Rusnoka by teď bylo nejlepší, aby Řecko opustilo eurozónu. Protože však Řecko není nijak ekonomicky silným hráčem v EU, společenství jeho odchod z klubu států platících eurem neohrozí.

Kalousek poznamenal, že by Řecko mohlo zůstat součástí eurozóny, pokud by se napříště projevilo jako důvěryhodný partner, který hodlá ctít uzavřené dohody a splácet dluhy. Pokud by Řecko zůstalo součástí eurozóny, ale porušovalo by smlouvy, mohlo by to znamenat i konec celého projektu EU. „A to já si rozhodně nepřeji,“ konstatoval Kalousek.  

Oba hosté se následně shodli na tom, že v tuto chvíli nejde ani tak o ekonomickou krizi jako spíše o politicko-strategické zájmy EU. Kdyby ovšem EU opustilo eurozónu už v roce 2010, bylo by to jiné. Mohlo by to vyvolat velkou krizi a domino efekt,“ varoval Kalousek s tím, že si EU koupila půjčkami Řecku čas, aby se zvládla stabilizovat a připravit. Podle Rusnoka si ale také musíme uvědomit, že v EU scházejí lídři, kteří by přišli s nějakou jasnou vizí. Právní rámec EU proto podle člena Bankovní rady ČNB není připraven na to, co přináší život.  

Není ale hazardem i to, že se v pěti letech řecké krize očistily soukromé banky a zátěž převzali daňoví poplatníci, ptal se následně Moravec. Podle Rusnoka bylo nutné jít cestou nejmenšího zla, což je přesně tudy. Kalousek mu dal za pravdu. „Jakou měli státníci alternativu? Kdyby tohle neudělali, tak by se ty ztráty promítly do bankovních systémů jednotlivých zemí a politici by museli investovat mnohem víc, aby udrželi své ekonomiky,“ shrnul Kalousek.

Rusnok se pozastavil nad další myšlenkou, kterou dnes slyšíme nejen od Řeků, ale také od řady českých politiků, především levicových. Ti říkají, že půjčky Řecku ve skutečnosti spolknou věřitelé a státu na jihu Evropy nezůstane téměř nic. „Ale proboha, oni to projedli před tím,“ upozornil Rusnok. Pro diváky přidal srovnání. V Řecku je to prý tak, jako by si před patnácti lety někdo koupil televizi na dluh a dodnes se divil, že svůj dluh musí splácet.

Řecko zažívá krizi, zato české ekonomice se daří, a to až tak dobře, že koruna zpevňuje i navzdory zásahům ČNB, která se dlouhodobě snaží korunu oslabit. A nic se na tom nezmění ani nadále a ČNB bude držet kurz kolkem 27 korun za euro.

Kdyby Babišovy firmy platily zodpovědněji daně...

Ačkoli naše ekonomika roste, výběr daní se ministru financí Andreji Babišovi tak úplně nedaří. Hodně si ovšem slibuje od zavedení elektronické evidence tržeb, za kterou to ve studiu chybějící majitel Agrofertu schytal.

„Pochybnosti jsem měl a mám, protože tyto super sofistikované systémy nemusejí technicky hned fungovat,“ varoval Rusnok. Může se navíc ukázat, že zvýšení výběru během prvních pár let stačí jen pokrýt náklady na náročný systém. Pokud by bylo na něm, Rusnok by zavedl určité registrační pokladny pro všechny bez výjimek a k tomu by přidal jako spontánní kontrolu účtenkovou loterii. S občasnými kontrolami finančních úřadů by to prý bohatě stačilo.

Kalousek připomněl, že by český stát získal mnohem více peněz, kdyby firmy Andreje Babiše neoptimalizovaly tolik své daně a platily je. Tato slova pronesl už na půdě sněmovny, když se jednalo o EET, ale Moravec exministrovi připomněl, že tuto daňovou optimalizaci jako někdejší šéf státní kasy umožňoval. Kalousek se ovšem bránil, že si firmy včetně těch Babišových dokážou najmout nemalé množství daňových poradců, kteří se snaží najít optimalizační mezery v legislativě. „Český národ, v tom jsme podle mého názoru mistři světa, si nevymýšlí pravidla, aby je následně dodržoval, ale vymýšlí, jak nová pravidla obejít,“ konstatoval Kalousek.

Místopředseda TOP 09 si navíc posteskl, že si Babiš vytáhl miliardy pro sebe, ještě požaduje peníze po státu, ale následně vstoupí do sněmovny a říká, že drobní živnostníci mají poctivě platit daně. Tento postup považuje Kalousek v podstatě za nehorázný.

Ve druhé polovině diskuse došlo i na otázku celkového výběru daní. Ten se především podle pravicové opozice nedaří. Podle Rusnoka to pro nás neznamená žádnou ekonomickou katastrofu, ale faktem je, že vybíráme mnohem menší DPH, než by odpovídalo růstu ekonomiky. Kalousek to přičítá na vrub razantním personálním změnám, které po svém nástupu do funkce ministra financí uskutečnil Babiš. „Udělal personální genocidu,“ konstatoval Kalousek, podle něhož její důsledky vidíme právě na slabším výběru daní. Rusnok má zato, že na tom může něco být.

To, co se děje pod Babišem, je asi legální, ale zřejmě už ne morální

Hosté se věnovali i problematice pojišťovnictví, kde opět sehrál roli Andrej Babiš, a to konkrétně ve sporu s poslancem ČSSD Ladislavem Šinclem. V pořadu k tématu zaznělo, že podle průzkumu téměř třetina lidí tento spor vůbec nezaznamenala. Ve studiu se oba pánové shodli na tom, že je třeba zohledňovat zájmy spotřebitele, což s sebou nese větší regulaci tohoto segmentu trhu. Kalousek zjednodušeně vysvětlil, že Šincl by chtěl být o něco tvrdší na pojišťovací zprostředkovatele než Andrej Babiš. Celý problém se ale zvrhl, když Babiš jako ministr financí začal podle Kalouska Šinclovi vyhrožovat.

Moravec také prozradil, že Babiš jako ministr financí prosadil personální změny ve státním podniku MERO. Tato firma teď přechází pod křídla  pojišťovacího makléře RESPECT a.s., kde je členkou představenstva Kateřina Reibalová. Tatáž žena přitom Babišovi vede i „odnož mladých“ v hnutí ANO. Kalousek k tomu podotkl, že toto by si měl ohlídat premiér a nemělo by se to stávat. Rusnok byl poněkud opatrnější. „Asi to všechno je legální, ale to ještě neznamená, že je to morální,“ uzavřel diskusi člen Bankovní rady ČNB Jiří Rusnok.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: Miloš Polák

Radek Rozvoral byl položen dotaz

koalice

K čemu je, když uspějete ve volbách, když stejně nejste schopni se s nikým domluvit na koalici? Myslím teď hlavně ve sněmovně. Proč si z ANO děláte za každou cenu nepřítele, když by to mohl být potencionálně váš jediný koaliční partner, s kterým byste získali většinu ve sněmovně?

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Zákaz Orbána v Bruselu neprošel. Konference NatCon pokračuje. Nový vývoj

16:50 Zákaz Orbána v Bruselu neprošel. Konference NatCon pokračuje. Nový vývoj

V Bruselu se začátkem týdne konala Konference o národním konzervatismu (NatCon), tu se bruselské úřa…