Před půl rokem se Valtr pochopitelně rozčiloval. „Jsme tady převážně důchodci, jsem zvědav, co s tím vláda udělá. Je to nehoráznost, co se v tomto státě děje,“ podivoval se a nadával na společnost, která je do problémů dostala, tedy Bohemia Energy. „Jsou to podvodníci. Mají osm miliard a zkrachují? Kam ty peníze šly?“ ptal se. Zároveň přiznal, že hledá na internetu nějakého levného dodavatele. „To ale nehrozí. Půjdeme asi k někomu silnému, velkému, jestli nás tedy vůbec vezme,“ myslel si koncem října loňského roku.

Podobné dilema řešilo mnoho jiných. Nastal velký zmatek, lidé nevěděli, co mají dělat. Klientská zákaznická centra či informační telefonní linky energetických společností byly přetížené. Klientovi, který třeba doposud platil pět tisíc měsíčně, přišel předpis zálohy u dodavatele poslední instance na šestnáct tisíc. Bylo to proto, že dodavatel poslední instance rozpočítává zálohy jen na šest měsíců – a to ještě na ty nejvytíženější v době topné sezony – a nikoliv na dvanáct měsíců jako u běžného dodavatele. Navíc tento dodavatel musel nakupovat za aktuální, tedy rekordně vysoké ceny, protože je běžné, že si energetické společnosti nakupují energii do zásoby, třeba i na dva roky. Proto byly zálohy od DPI výrazně vyšší.