Na prvním místě zmínil kauzu Lukáše Nečesaného, jenž měl prožít za mřížemi třináct let, ale v tomto týdnu byl propuštěn, protože Nejvyšší soud má pochybnosti o činnosti soudů, které ho poslaly za mříže. Každý odsouzený může použít i mimořádné opravné prostředky. Pan Nečesaný je využil a uspěl. Tedy alespoň prozatím, jeho kauza údajného útoku na kadeřnici bude projednávána znovu. Nejvyšší soud ČR totiž konstatoval, že nebylo přihlédnuto ke všem důkazům.

Pokud jde o další známou kauzu – soud s Davidem Rathem – rozhodující roli zde hraje soudce. Obžalovaný dělá jen to, co je mu umožněno. „Praxe tyto případy zná, jde zejména o kauzy, kde pachatelům hrozí citelné tresty. Případně se to děje u organizovaných případů, kde je obžalováno pět až šest lidí. Tam je to protahováno tím, že se občas někdo nedostaví k jednání a jednání bývá odkládáno,“ konstatoval Lada.

Došlo i na kauzu Jany Nagyové-Nečasové a odposlechy. Soud má k dispozici jak přepisy odposlechů, tak odposlechy samotné. A je pak na každém soudci, zda přihlédne i k odposlechům, které se přímo netýkají souzené činnosti, ale mohou leccos vypovědět o věrohodnosti aktérů. „Soud si musí vyhodnotit, zda pro své rozhodnutí potřebuje i hovory, které mohou zasahovat do osobní sféry. Pokud dospěje k tomu, že to potřebuje, aby ověřil věrohodnost svědků nebo vztahy mezi aktéry, není na použití takových odposlechů nic nezákonného," uzavřel.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.