„Co bude dál po volbě Trumpa prezidentem, to je právě to, co nevíme. Američané si ho zvolili jistě kvůli problémům americkým. Vyhození dělníci ze zkrachovalých továren ‚rezavého pásu Ameriky‘ ho zvolili v naději, že fabriky vstanou z mrtvých. Nevstanou,“ konstatuje úvodem Neff.

Nás podle jeho slov zajímají hlavně vztahy USA–Evropa, zvláště pak v oblasti bezpečnostní. „V Evropě řečené západní je mír, protože Evropa tiše hnípe pod americkým atomovým deštníkem. Málokdo si uvědomuje, že mír v době studené války byl založen na doktríně americké atomové odvety i na konvenčním útoku. To byl základ strategie, byla věrohodná a Rusové se drželi zpátky,“ popisuje Neff s tím, že se vědělo i kde je hranice, neboť ta byla daná dohodami z Jalty. „Ta hranice je dnes nejasná,“ uvádí.

• Původní text ZDE

„Je vedena podél hranic členských států NATO? To by se mělo jasně říct a toto nikdo nikdy jednoznačně neřekl. Naopak, blouznivci mezi politiky Západu spřádali plány o Gruzii v NATO a Ukrajině v EU. Kde je Ukrajina? Je ve sféře vlivu Západu, nebo Východu? Moc toho nedělá pro to, aby si zasloužila být ve sféře Západu, kromě toho, že někteří její předáci mají na Západě ulité peníze a vykřikují prozápadní hesla,“ zmiňuje dále Neff s tím, že z toho plyne otázka, co bude s Ukrajinou. „Zdali se odepíše, nebo zda se bude udržovat v nejasnosti mezi Východem a Západem, jako tomu bylo dosud, s výsledkem vleklých bojů. Na to je navázána otázka Krymu a protiruských sankcí. Jak se k tomu všemu Trump postaví?“ ptá se.