Od dárců získávají neziskové organizace ročně 1,5 miliardy korun a z veřejných zdrojů šlo v roce 2013 na jejich podporu 12 miliard korun.
Na dotaz ČTK Dienstbier potvrdil, že schválená státní politika počítá se změnou financování neziskových organizací z dotací z dřívějších jednoletých na víceleté. Počítá i s tím, že neziskové organizace, které poskytují nezbytné služby, dostanou smlouvy o dlouhodobé spolupráci. Tuto možnost už resorty letos měly, zatím ji ale málo využívaly.
V Česku působí 110.000 neziskových organizací, od těch, co zajišťují zdravotní a sociální služby, přes organizace hájící lidská či pacientská práva, filantropické organizace až po zájmové spolky například včelařů. Mohou získávat dotace od resortů, krajů, měst, stejně jako zastřešující organizace. Těch je 80, z nich deset všeobecných, právě mezi těchto deset by se měla rozdělovat třímilionová dotace.
Podpora má patřit i dobrovolníkům
Vládou schválená politika je první dlouhodobější koncepční materiál rozpracovaný až do jednotlivých opatření na podporu neziskového sektoru. Poprvé na něm také spolupracovali zástupci neziskových organizací.
Vedle daňových výhod pro dlouhodobé dárce řeší například i podporu dobrovolnictví. Práce odváděná dobrovolníky zadarmo by se měla započítávat do příspěvku, kterým se musejí neziskové organizace podílet na spoluúhradě dotovaných projektů. "Neziskové organizace často mají řadu dobrovolníků, kteří vykonávají hodnotnou činnost, ale nemají hotové peníze, aby se mohly podílet na spolufinancování," připomněl ministr.
Místopředsedkyně Rady vlády pro nestátní neziskové organizace Pavlína Kalousová doplnila, že téměř 90 procent neziskových organizací jsou dobrovolnické. Aktuálně uplatňuje odpočet 140.000 individuálních dárců, to znamená, že ze čtyř milionů ekonomicky aktivních lidí zhruba 3,5 procenta přispívá neziskovkám. Většina dárců přispívá jednorázově, proto se státní politika zaměřuje na posílení dlouhodobého dárcovství, dodala.
Psali jsme:
autor: jzd, čtk
