„Ještě před rokem se debatovalo o tom, o čem tento summit vlastně bude,“ podotkl v úvodu pořadu Štefka. Bylo jasné, že jedním z témat je Afghánistán, ale dalšími je situace v Sýrii či problémy na severu Afriky. Díky rusko-ukrajinské krizi se prý NATO také vrací ke kořenům. Zároveň by prý mělo dojít ke zvýšení akceschopnosti uskupení. Zvýšenou činnost NATO jistě uvítají i zbrojařské firmy, ale to podle bývalého náčelníka není hlavní důvod postupu NATO k Rusku. Tím byly obavy bývalých satelitů Sovětského svazu právě z činnosti Ruska.

Co se týče české armády, má prý výhodu např. oproti slovenské sestře, protože už není tolik závislá na technice z bývalého SSSR a následně Ruska. Z této skupiny prý máme už jen vrtulníky, a pokud je vyměníme, budeme v tomto směru na Rusku nezávislí. „Česká armáda prý v tuto chvíli potřebuje modernizovat, radary, vrtulníky a dělostřelectvo,“ tvrdil Štefka. Vzhledem k aktuálnímu dění jsou asi vůbec ty nejdůležitější právě vrtulníky. Modernizace armády ale musí probíhat především průběžně. Nárazová modernizace prý představuje podhoubí pro korupci.  

Válka mezi Ruskem a NATO? Katastrofa

Následně Štefka odpovídal na otázku, jak se dívá na možnost vypuknutí války mezi Ruskem a NATO. „To by byla katastrofa - třetí světová válka. Já si myslím, že pokud jsou na obou stranách jaderné zbraně, tak jsme od toho daleko,“ poznamenal host. Pokud by ale k válce skutečně došlo, prý by zvítězilo spíše NATO, a to kvůli nemalé technologické převaze. Otázkou samozřejmě je, co by se dělo, kdyby jedna ze stran skutečně sáhla k jadernému arzenálu.

„Kdyby prohrávalo NATO, tak by to byl konec demokracie v Evropě a Bůh ví ještě kde. A kdyby prohrávalo Rusko, tak by to mohlo znamenat konec Ruska. Oboje by mohlo vést k použití jaderných zbraní,“ mínil Štefka. Teoreticky by se ale taková válka mohla odehrát i bez jaderných zbraní, jedna nebo druhá strana by mohla dosáhnout nějakých územních zisků a pak se vrátit k jednacímu stolu.

NATO prý navíc podle Štefky musí projít určitou modernizací. Ta by se mohla projevit právě zřízením několikatisícových jednotek rychlého nasazení. Tyto jednotky by také měly mít svého druhu odstrašující charakter. V rámci změn se uvažuje o přesunu aliančních jednotek na území Polska či pobaltských států. V Česku prý podle Štefky zatím není taková vojenská přítomnost nezbytná. „Situace to zatím nevyžaduje,“ uvedl bývalý náčelník Generálního štábu Armády ČR.

Konkrétně k otázce Ukrajiny poznamenal, že o jejím vstupu do Aliance se uvažovalo už v letech 2005 a 2006. „Kdyby to tehdy udělali, tak dnes možná tyto problémy nemáme,“ podotkl Štefka. Stranou jeho pozornosti nezůstala ani otázka možné účasti ruských sil na straně ukrajinských separatistů. Přímý důkaz o tom prý neexistuje, ale vzhledem k tomu, že se separatistům začalo v bojích znovu dařit, může to ukazovat právě na pomoc z Ruska.

Armáda EU a sankce

Štefka také připustil, že může vzniknout něco jako Armáda Evropské unie, ale bylo by to velmi velmi drahé. Politici prý navíc tuto debatu vlastně ještě tak úplně nezahájili. Skepticky se vyjádřil také k politice sankcí vůči Rusku. Připomněl, že sankce v minulosti účinkovaly jen proti menším státům. Velký stát jako Rusko může přejít do citelných protisankcí. V úvahu ale nepřipadá ani přímý vojenský zásah NATO na Ukrajině. Co tedy zbývá? Podle Štefky je to jednak morální podpora Ukrajině a jednak také materiální pomoc ukrajinské armádě.

Ruský prezident ale prý už delší dobu tahá za „delší konec provazu“, je iniciativnější. Dobře postupuje také při vyjednáváních. Pokud bychom přirovnali vyjednávání k šachové partii, Putin prý dokáže udělat tah, pak změnit stranu stolu a provést další tah. Putin navíc plní to, co slíbil po svém nástupu do funkce v roce 1999, že totiž dostane Rusko tam, kam patří. Napřed postavil na nohy ekonomiku a teď pokračuje s armádou.

Islámský stát

Otázka Ukrajiny ale není jedinou otázkou, kterou je třeba na summitu NATO řešit. „Kdyby nebyla Ukrajina, která je blíž k tomu NATO, tak by hlavním bodem jednání byla situace kolem Islámského státu,“ podotkl Štefka. „Co s tím NATO udělá, bych nechtěl spekulovat, i když asi je nasnadě, co se s tím dá dělat,“ pokračoval bývalý náčelník generálního štábu. I prezident Spojených států Barack Obama dal ostatně najevo, že po vyřešení konfliktu na Ukrajině hodlá řešit problém Islámského státu i s pomocí Ruska.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

Líbil se Vám tento článek?

---

Nezávislost naší redakce můžete podpořit peněžitým darem v jakékoliv výši bankovním převodem na účet:

131-981500247/0100

QR kód obsahuje údaje k platbě, výši částky si určete sami.