V panelu zasedla ředitelka Muzea romské kultury Jana Horváthová, poradce jihomoravského hejtmana Jiří Daniel, romská politička Lucie Fuková a aktivista a výkonný ředitel společnosti Ara Art David Tišer. V úvodu padla otázka, zda skutečně vzdělání zlepšuje Romům život a pomáhá jim ve společenském uplatnění. „Když Romové žili ve větší sociální izolaci v době, kdy kočovali, k relativně úspěšnému životu stačilo, když rodiče vzdělali chlapce v tradičním řemeslu a dívky k péči o domácnost. Pak mohli prožít relativně spokojený život. Dnes mají Romové jiné potřeby, pokud chtějí být součástí společnosti, musí ovládat její mechanismy, vědět, jak funguje – a nejlepší v tomto směru je vzdělání. Samo sice nikomu nezaručí šťastný život, ale naučí jej, jak ve společnosti najít své místo a využít nabídek, které společnost poskytuje. Vzdělání odstraňuje překážky z cesty,“ řekla Jana Horváthová.

Strany nemají zájem o romské kandidáty

V diskusi přišla na řadu i otázka srovnání romských aktivit na počátku 90. let, kdy byla aktivní řada romských politiků, a současností, kdy Romové z politiky prakticky vymizeli. Podle Jany Horváthové je to odrazem vývoje společnosti jako celku, Romové mají pořád snahu a touhu dostat se do politiky, ale ta není vyslyšena. „Nikoho to nezajímá, sleduji, jak média se zajímají spíš o bulvární věci, ale co se děje v romské komunitě, je nezajímá. V politice vidíme, že všechny volitelné politické strany téma integrace Romů ignorují, i když proklamace mají různé. Ve volbách do Poslanecké sněmovny nebyli romští kandidáti na volitelných místech, a přitom víme, že tady jsou desítky nebo spíš stovky mladých a vzdělaných Romů, kteří by mohli v politice působit, ale protože mají romskou nálepku, není o ně zájem. Strany mají obavy, že by to vyvolalo odliv voličů. Proto také vidíme, že programy těchto stran neobsahují žádné návrhy řešení těchto problémů, jsou to jen proklamace, a strany nemají zájem o romské kandidáty. To je výrazná změna od doby počátku devadesátých let,“ konstatovala ředitelka Muzea romské kultury Horváthová.

Aktivizace mladých pokračuje

Z diskuse vyplynulo, že i přes problémy aktivizace mladé romské generace probíhá. Lucie Fuková poukázala na to, jak sama absolvovala trénink romských političek, kterým prošly desítky mladých Romek a později i mužů. „Sami absolventi nebyli jen studenti sociálních věd, ale z různých oborů, kteří hledali cesty, jak se angažovat,“ uvedla Lucie Fuková, podle níž je zapotřebí snaha sjednotit romské intelektuály a lidi, kteří se podílejí na pozitivním obrazu Romů. A přestože je sociální situace špatná, začíná podle Fukové vznikat vrstva Romů, která začíná být viditelná i směrem k většinové společnosti.