„Kdo tě poslal? Abys tady provokovala? Piráti?“ křičel na mě muž s kelímkem v ruce, zatímco jsem se snažila zachránit fotoaparát od nálože hořčice a piva a čekala na příjezd policie. Reportáž z volební kampaně nemusí vždy dopadnout podle představ. Obzvláště když fotíte stánkaře, kterému se to nelíbí.

Jak k tomu člověk přijde? Musím teď už z vlastní zkušenosti říct, že dost snadno. Pokaždé se snažím vyfotit dění kolem politických stran z všemožných úhlů. Na předvolebním jarmarku jsem obcházela stánkaře a fotila zákazníky z pohledu prodejců. Před posledním stánkem jsem v mezeře zahlédla třicátníka Pavla s kelímkem a logem politického hnutí, na snímek jak dělané. Začala jsem fotit a odpovídala na otázku, kde fotky nalezne. Najednou nás z prostoru začal vyhazovat jeden ze stánkařů s tím, že tam mají peníze a gril. Chtěla jsem mu říct, že jsem pouze dělala fotku, ale možnosti odpovědět se mi nedostalo.

„Můžu říct alespoň jednu větu?“ zeptala jsem se. „To by bylo zbytečné,“ odpověděl. Dobře. Šla jsem tedy fotit zbytek nakupujících u posledních stánků. A tam stál. Opékal klobásy na grilu. Na chvíli jsem fotila nakupující ženy o kousek dál a pak se vrátila na poslední část trhu, která mi zbývala. Přesně tam, kde opékal klobásy: „Jdi s tím do hajzlu!“ zařval na mě.