Zikmund vysvětloval, že stěhování národů má své výhody i nevýhody. V minulosti, kdy se stovky nejrůznějších národů přesunuly přes kontinenty, docházelo k projevům násilí, které většinou odnesly ženy jakožto bezbranný předmět, a tak se na současnou vlnu migrace do Evropy dívá se znepokojením.

Jednou z výhod, která dle něj migrace v minulosti přinesla, je míšení krve. Existují prý údolí ve Švýcarsku, kde se vynořily celé řady psychických poruch, protože svatebčané byli líní jít do sousedního údolí a došlo k degeneraci. To samé dle něj platí i o některých národech na Nové Guinei, kde však zdraví tamních obyvatel zachraňuje neustálé míšení krve.

„Já měl tu zkušenost, když jsem se v 57. dostal do Londýna, tak jsem si říkal, pane bože, tady je každý čtvrtý Londýňan nějaký barevný. To nejsou Britové v cylindrech, představitelé vládnoucí vrstvy, která držela ekonomicky v šachu celý svět. V říši, nad kterou nezapadalo slunce, jsem viděl nějakého sikha, nějakého přistěhovalce ze Sierra Leone, čili tito Britové dostali britské příslušenství za odměnu za to, že v podstatě zachránili Velkou Británii od porážky,“ vyprávěl Zikmund. Národy z kolonií totiž tvořili většinu britské armády.