Lipták byl v Kralupech nad Vltavou okresním prokurátorem v roce 1953. Obžaloba mohla být podána po tak dlouhé době, protože zločiny komunismu se podle zákona nepromlčují. Podle mělnické žalobkyně Jaromíry Petrášové je Lipták podezřelý z vystěhování několika rodin. I když si stěžuje na špatné zdraví, žalobkyně si myslí, že může k soudu přijít.

"Máme písemné materiály. Důkazy ve spisu jsou. Obžalovaný se tehdy zúčastnil jednání o vystěhování a podepsal některé dokumenty," uvedla Petrášová. K výpovědi u soudu jsou připraveni také potomci sedláků.

Petrák působil v komisi, která o vystěhování soukromých rolníků kvůli získání jejich půdy pro zemědělská družstva rozhodovala. Za zneužití pravomoci mu hrozí až deset let vězení. Za násilnou kolektivizaci ale v Česku zatím padly jen dva podmíněné tresty v Olomouci a v Rakovníku.

Policie v posledních sedmi letech podle MfD prověřovala více než 350 případů, kdy komunisté v 50. letech šikanovali sedláky a vykazovali je z domovů. Obžaloba na Liptáka je třetí za násilnou kolektivizaci, další dva muži jsou obviněni.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

Líbil se Vám tento článek?

---

Nezávislost naší redakce můžete podpořit peněžitým darem v jakékoliv výši bankovním převodem na účet:

131-981500247/0100

QR kód obsahuje údaje k platbě, výši částky si určete sami.