Kdysi slavná britská justice je dnes na úrovni banánové republiky. Další šokující podrobnosti kolem odsouzení antiislamisty Robinsona

31.05.2018 17:13

Nejprve soud na úrovni banánové republiky, poté roubík do úst všem novinářům. Ve Spojeném království, kde je násilníkům dopřáno právo na spravedlivý proces, právní zástupce podle vlastního výběru, dostatek času na přípravu podkladů k soudnímu řízení a právo na kauci. Žádného z těchto práv se však britský novinář a aktivista Tommy Robinson nedočkal. Dovolil si referovat o procesu s gangem sexuálních násilníků, vesměs muslimů, a skončil ve vězení, zatímco ostatní novináři pod hrozbou stejného osudu nesmějí informovat o jeho případu. Pro think-tank Gatestone Institute o tom napsal Bruce Bawer, pro českou verzi přeložil Pavel Michálek.

Kdysi slavná britská justice je dnes na úrovni banánové republiky. Další šokující podrobnosti kolem odsouzení antiislamisty Robinsona
Foto: Hans Štembera
Popisek: Vlajka Velké Británie

Gatestone Institute v New Yorku je think-tank, který informuje veřejnost především o tom, co před ní mainstreamová média tají. Autorem následujícího textu, který vyšel 27. května a v anglickém originále je k dispozici zde, je Bruce Bawer, rodilý Newyorčan žijící od roku 1998. Článek je reakcí na rychlost, s jakou bylo spácháno bezpráví na Tommym Robinsonovi. Britský novinář a aktivista, aniž měl možnost kontaktu se svým právním zástupcem, byl rychle souzen a odsouzen na 13 měsíců odnětí svobody. Poté byl převezen do věznice Hull. O český překlad se postaral Pavel Michálek a ParlamentníListy.cz ho v nezkrácené podobě zveřejňují.

Rychlost, s jakou bylo spácháno bezpráví na Tommym Robinsonovi, je nejen pozoruhodná, ale hlavně děsivá. Aniž měl možnost kontaktu se svým právním zástupcem, byl Robinson rychle souzen a odsouzen na 13 měsíců odnětí svobody. Poté byl převezen do věznice Hull. Mezitím soudce, který vynesl rozsudek nad Tommym Robinsonem, rovněž zakázal britským médiím informovat o jeho případu. Noviny, které již zveřejnily zprávu o jeho zatčení, ji rychle stáhly. To vše se stalo během jednoho dne. V Británii je násilníkům dopřáno právo na spravedlivý proces, právní zástupce podle vlastního výběru, dostatek času na přípravu podkladů k soudnímu řízení a právo na kauci. Žádného z těchto práv se však Tommy Robinson nedočkal.

Británie se vzdaluje svým původním hodnotám

Když mi bylo kolem dvaceti a byl jsem v Londýně vůbec poprvé, tak jsem pokoušel adrenalin takovým způsobem, že jsem měl celý týden o zábavu postaráno. Již nikdy na mě žádné město nezapůsobilo tak silně jako Londýn. Žádná Paříž, žádný Řím – ovšem, Řím je kolébkou západní civilizace a Paříž zase její osou. Avšak Británie byla tím místem, kde anglosaské hodnoty, a především oddanost svobodě, byly plně ukotveny. Bez Británie by nebyly Deklarace nezávislosti, ústava ani Listina práv Spojených států amerických.

Během posledních několika let se však Británie těmto hodnotám čím dál tím více vzdalovala. Zahraničním kritikům islámu, jako například americkému odborníkovi Robertu Spencerovi a svého času i nizozemskému poslanci Geertu Wildersovi, byl zakázán vstup do země. A nyní, alespoň jeden prominentní domácí kritik islámu, Tommy Robinson, byl několikrát obtěžován policií, vláčen po soudech a nechán napospas vězeňským dozorcům, kteří dopustili, aby jej muslimští spoluvězni do bezvědomí zmlátili. Patrně je Robinson britskými úřady chápán jako potížista a nejraději by jej viděly kapitulovat a opustit zemi (jako Ayaan Hirsi Ali opustila Nizozemsko), nebo aby byl zabit nějakým džihádistou (jak se stalo nizozemskému režisérovi Theo van Goghovi).

Neměl kontakt s advokátem, soudce mu napařil 13 měsíců

V pátek, jak bylo zde včera uvedeno, se otevřela nová kapitola příběhu Tommyho Robinsona. Britští policisté jej sebrali na ulici v Leedsu, kde coby nezávislý novinář vysílal přímý přenos na Facebooku před budovou místního soudu. Uvnitř probíhal proces s několika obžalovanými, kteří byli údajně členy tzv. gangu sexuálních násilníků (grooming gang) – skupiny mužů, vesměs muslimů, kteří během několika let, ne-li desetiletí systematicky znásilňovali v některých případech až stovky nemuslimských dětí. Svědky Robinsonova zatčení bylo na Facebooku přibližně deset tisíc diváků z celého světa. Policie urychleně předvedla Robinsona před soud, kde, aniž měl možnost kontaktu se svým právním zástupcem, byl rychle odsouzen na 13 měsíců odnětí svobody. Poté byl převezen do věznice Hull.

Mezitím soudce, který vynesl rozsudek nad Tommym Robinsonem, rovněž zakázal britským médiím informovat o jeho případu. Noviny, které již zveřejnily zprávu o jeho zatčení, ji rychle stáhly. Dokonce i řadoví občané, kteří o jeho zatčení informovali v sociálních médiích, raději tuto zprávu stáhli, aby se vyhnuli Robinsonovu osudu. To vše se stalo během jednoho dne.

Existovala kampaň, jak nepohodlného Robinsona dostat

Nejprve soud na úrovni banánové republiky, poté roubík do úst všem novinářům. Ve Spojeném království, kde je násilníkům dopřáno právo na spravedlivý proces, právní zástupce podle vlastního výběru, dostatek času na přípravu podkladů k soudnímu řízení a právo na kauci. Žádného z těchto práv se však Tommy Robinson nedočkal.

Rychlost, s jakou bylo spácháno bezpráví na Tommym Robinsonovi, je nejen pozoruhodná, ale hlavně děsivá. Již několikrát jsem osobně zažil nebezpečí ze strany islámu: jedním mladým členem gangu byl na mě vytažen nůž, byl jsem obklíčen davem agresivních mužů v dželabách poblíž mešity propagující radikální islám. To však není děsivé, děsivé je, co se stalo Tommymu Robinsonovi – toto naprosté porušení základních britských svobod.

Z jistého úhlu pohledu však Robinsonovo bleskové zatčení, proces a odsouzení nejsou žádným překvapením. „Již delší dobu zde byla kampaň, jak Tommyho Robinsona dostat, či něco na ten způsob,“ řekl mi brzy ráno v sobotu můj zdroj ve Spojeném království, říkejme jí „L“.

Příbuzní a známí obžalovaných zastrašují oběti znásilnění

Robinsonovo zatčení bylo zdůvodněno údajně tím, že byl v podmínce. Minulý rok v květnu byl vzat do vazby, když natáčel v blízkosti soudní budovy v Kentu, kde byla souzena jiná skupina obžalovaných muslimů, rovněž kvůli příslušnosti ke gangům sexuálních násilníků. Toto zatčení bylo rovněž bezdůvodné. Tehdy Robinson vyvázl pouze s podmínkou. Tentokrát však byl jeho čin vyhodnocen jako porušení pravidel podmíněného trestu, když opět dělal zpravodajství před soudní budovou.

Cynismus je v tomto případě zcela evidentní. L měla rovněž důležitou připomínku, když zdůraznila, že v době konání procesů s gangy sexuálních násilníků příbuzní a známí obžalovaných stojí venku před soudem a „zastrašují“ oběti znásilnění a jejich rodiny a příznivce. „Slyšela jsem o pětiletých dětech házejících kamení na rodiny obětí,“ dodala L.

Na snímku: Policisté zatýkají Tommyho Robinsona (uprostřed) v Leedsu, kde během svého působení jako nezávislý novinář streamoval živý přenos na Facebooku před budovou místního soudu.

„Tohle zastrašování ze strany muslimských komunit též zahrnuje obcházení domů a obtěžování jejich obyvatel.“ L rovněž slyšela, že někteří svědci u soudního přelíčení potřebovali policejní ochranu, aby si mohli dojít alespoň na toaletu uvnitř budovy soudu. Netřeba dodat, že tyto provokace a obtěžování jsou zřídka hlášeny a zůstávají zcela bez trestu.

Imám propuštěn, aby jeho uvěznění nevyvolalo nepokoje

Jedním možným pozitivním aspektem této hrozivé události je to, že vzbudila ohlas, jaký žádná jiná událost už dlouho ne. L potvrdila, že mnoho jejích kontaktů na Twitteru sdílelo informaci, že „sice nikdy Tommyho obecně nepodporovali, ale že byli zděšeni, že někdo může být zatčen za informování o kriminalitě gangů (sexuálních násilníků)“. Někteří její známí jsou „přímo v šoku a zoufalí“. V sobotu se sešly tisíce stoupenců Tommy Robinsona ve Westminsteru. Ale bude mít takový veřejný protest nějaký zásadní vliv? Jeden bývalý britský policista reagoval na Robinsonovo uvěznění videem, kde apeloval na své krajany nejenom účastí na demonstracích či pochodech, ale aby se přidali k Ann Marii Watersové a její straně For Britain (Za Británii) a aby si pro svobodu projevu v Británii vzali příklad z UKIP, který dostal Brity z EU.

L nabídla ještě zajímavější informace. Zatímco je Robinson trestán za upozornění na muslimské gangy sexuálních násilníků, Sikh Awareness Society (Sikhská informační společnost), která rovněž o těchto procesech s gangy sexuálních násilníků informovala, se nic nestalo. „Oni jsou darem z nebes, protože upozorňují na totéž, ale nečelí takovým tlakům jako například Tommy.“ Je to logické, neboť by si britská policie nedovolila zatknout muže s plnovousem a s turbanem. L též upozornila na imáma, který byl nedávno zatčen, ale hned vzápětí byl propuštěn na svobodu poté, co se „větší skupina jeho stoupenců dožadovala jeho propuštění“. Jeden z policistů potvrdil, že tento imám byl propuštěn z obav, „že by jeho uvěznění mohlo vyvolat vlnu nepokojů po celé zemi“. L shrnula současný postoj britských úřadů k muslimské problematice takto: „Ztratili veškerou kontrolu a jednoduše jdou po těch lidech, jejichž stíhání bude dělat ten nejmenší rozruch. Je to totéž, jako když žák tyranizuje učitelku do té míry, že ta raději potrestá ty žáky, kteří jsou obětí šikany.“

Je třeba se ptát, zda je britský establishment bandou zbabělců

Lze předpokládat, že se britské úřady nejspíš domnívají, že takové bezpráví, jako bylo spácháno např. na Robinsonovi, udrží mír. Já bych si tím však na jejich místě příliš jistý nebyl. Lidé, kteří v sobotu protestovali před Westminsterem, byli naštvaní. Kolik dalších Britů je na tom podobně? L se obává, že letošní léto v Anglii nebude právě klidné. Třeba to ale bude k něčemu dobré.

Co se mě osobně týče, nedokážu pochopit, jak je možné, že se žádná vlivná osoba ve Spojeném království neobtěžovala zpochybnit zacházení s Tommym Robinsonem – a postavit se tak za svobodu projevu. Je snad celý britský establishment bandou zbabělců? Řekl bych, že se odpověď na tuto otázku již brzy dozvíme, pakliže už odpověď na tuto otázku dávno neznáme.

Bruce Bawer je autor nového románu The Alhambra (Swamp Fox Editions). Jeho kniha While Europe Slept (2006) byla bestsellerem New York Times a dostala se také do finále soutěže National Book Critics Circle Award. Mezi jeho další díla patří A Place at the Table (1993), Stealing Jesus (1997), Surrender (2009), a The Victims’ Revolution (2012). Rodilý Newyorčan, žijící od roku 1998 v Evropě.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

autor: Jiří Hroník

Bety.cz - magazín nejen pro mámy - horoskopy, recepty, diskuse, soutěže

Bety.cz TESTOVÁNÍ - Testujte s námi nové produkty či služby a o své názory a doporučení se podělte s ostatními čtenářkami Bety.cz.

Prostřeno.cz - recepty on-line - vaření, recepty, gastronomie

reklama
Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Okupace? A z jakých zdrojů čerpáte, pane Hermane? Exministra kultury vyděsilo přátelství Zemana s Čínou

18:22 Okupace? A z jakých zdrojů čerpáte, pane Hermane? Exministra kultury vyděsilo přátelství Zemana s Čínou

Někdejší ministr kultury a neúspěšný lidovecký kandidát do Senátu s obavami sleduje aktuální „čínské…