Jako jedno z témat se probírala válka v Iráku, Hudson zmínil, že informace, které vedly k invazi, byly chybné, a to podkopalo důvěru v tajné služby i v zahraniční politiku USA. A chybělo hlavně přijetí odpovědnosti za tuto chybu, nikdo nebyl uznán odpovědným. Hudson také uvedl, že po jedenáctém září měly USA velký vliv, morální kredit, a proto i velkou alianci ve válce proti terorismu. Ale právě po invazi do Iráku začaly růst pochyby o vedoucí roli Spojených států.

Věnoval se také postu tzv. DNI (Director of National Intelligence – de facto šéf tajných služeb). Hudson podporuje Tulsi Gabbardovou, proti které se ovšem zvedl ve Washingtonu velký, i když spíše neveřejný odpor. Tím byl Hudson poněkud překvapen, vzhledem k tomu, že alespoň na papíře má Gabbardová v podstatě stejné profesní pozadí jako další vysocí představitelé, např. Mike Pompeo nebo John Ratcliffe, který pozici zastával předtím. Zmínil, že Gabbardová sklízela silnou kritiku za to, že byla skeptická k věcem, ke kterým podle Hudsona mělo být přistupováno skepticky. Například když se vydala zjišťovat, zda Bašár Asad skutečně v Sýrii použil chemické zbraně.

Tucker Carlson také položil otázku, v čím jméně vlastně tajné služby operují. Konkrétně pokud dělají něco, co si prezident země nepřeje, protože jako součást moci výkonné by mu měly být tajné služby podřízené. Mezi zvolenými představiteli ve Washingtonu je podle něho strach z toho, že je budou tajné služby buď vydírat, nebo je rovnou zabijí. Hudson řekl, že s něčím takovým nemá zkušenosti. Carlson pokračoval v popisu, člen komise Kongresu pro tajné služby mu prý řekl, že ho tajné služby špehují, čtou a poslouchají jeho komunikaci. Kromě toho špehovali i šéfku komise pro dohled nad tajnými službami v Senátu a chytili je při tom, ale Senát s tím nic neudělal.