Do fondu pro azylanty by přispívaly firmy i stát a z peněz by následně byli vzděláváni uprchlíci, kteří u nás dostanou azyl a mluví anglicky. Z ekonomického hlediska prý navíc není důvod uprchlíků se bát, Česku by běženci mohli jednoznačně pomoci. Konstatoval však také, že řešení uprchlické krize bude velmi složité a bude ho třeba realizovat především v zemích zasažených válkou. My v tuto chvíli musíme pomoci těm, kterým jde o život.

„Naše diskuse tady je trochu sebestředná,“ posteskl si Dlouhý. „Já rozumím tomu strachu, ale ten nevyřešíme tím, že se uzavřeme do sebe... Já nejsem příznivcem kvót, ale možná budeme nuceni přijmout určité množství migrantů, ať se nám to líbí nebo nelíbí,“ doplnil prezident Hospodářské komory. Některé azylanty bychom tedy měli přijmout a vyškolit. Pokud se u nás takový uprchlík rozhodne navždy zůstat, bude to jen dobře, ale i kdyby odešel do jiné země Evropy, každý kvalifikovaný a zaměstnaný uprchlík je mnohem lepší než uprchlík nezaměstnaný.

Americké studie ukazují, že migranti ekonomiku pozvedávají

Část azylantů bude ochotná přijmout i mladoboleslavská Škoda. „Ve Škodovce je Německý kapitál a já si myslím, že Němci budou rádi, když část běženců zaměstnáme u nás a nepřejdou k nim,“ doplnil Dlouhý. Ale nejen ve Škodovce schází pracovní síla. Čechy prý netáhne ani profese kominíka či pokrývače. I tady tedy potřebujeme uprchlíky. „Problém je už v maminkách, které mají pocit, že pro jejich děti, kterým je čtrnáct nebo patnáct, učební obor s maturitou je něco podřadného a že mají jít na gymnázium a následně nějakou vysokou školu, nejlépe nějakou jednodušší,“ popsal situaci Dlouhý.