Stát by se měl podle Klause mladšího také zamyslet nad tím, zda by bylo v jeho zájmu, aby téměř sto procent studentů maturitu úspěšně složilo. Považuje proto za správné, že během loňských maturit neuspěla zhruba pětina studentů.
„Co je skutečně smutné, je fakt, že na některých školách neprošla státní maturitou dokonce polovina žáků. A stát by se měl zabývat svým postojem k těmto školám, které dosahují těchto hrůzostrašných výsledků,“ podotkl bývalý ředitel PORGu.
Problematický je podle něj i neustále narůstající počet vysokoškoláků, kteří často mívají problém nalézt uplatnění, zvláště pokud vystudovali humanitní či umělecký obor, z nichž řada nabízí „pochybné vzdělání“. Následně prý roste frustrace ve společnosti z neschopnosti najít odpovídající uplatnění, což nepřináší nic dobrého.
Na druhou stranu ale uznává, že mnoho zaměstnavatelů požaduje vysokoškolské vzdělání, a tak jsou mladí lidé pod větším tlakem, aby akademický titul sami získali. „Ale měli by si uvědomit, že lehká cesta za diplomem na humanitních školách není zárukou, že pak najdou uplatnění. Však kolik skutečně země potřebuje kunsthistoriků?“ položil otázku a dodal: „Roste nám tu něco, čemu říkám průmyslová výroba aktivistů. Protože až neseženou práci, budou se bouřit.“
Povinná maturita z matematiky
Ideální poměr lidí se základním, středoškolským a vysokoškolským vzděláním se podle jeho slov neustále proměňuje. Domnívá se ale, že současný stav nelze už dlouhou dobu udržet. „I tady ve studiu po skončení pořadu musí někdo uklidit,“ podotkl.
Nadbytečný je podle Klause mladšího i počet středních škol, protože poloprázdné a mnohdy i neúspěšné školy pak ubírají peníze ze státního rozpočtu těm školám, které jsou plné a vykazují dobré výsledky. Připouští však, že rozumí nechuti hejtmanům školy v krajích rušit. Museli by se pak prý potýkat se silnou nevolí z řad veřejnosti.
Co se týče přímo státních maturit, Klaus mladší zastává názor, že by měla být povinná nejen ta z českého a cizího jazyka, ale i z matematiky. Hájí se tím, že zkouška dospělosti představuje důkaz o komplexním středoškolském vzdělání, a to by nemělo stát jen na humanitních zkouškách.
Úspory tkví v jednoduchosti
Státní maturity už stály státní kasu zhruba stovky milionů korun. „Úspora může být v jednoduchosti. Ústní zkoušky by si proto měly dělat školy už podle svého,“ míní Klaus.
Problém českého školství dle něj tkví v tom, že je často ovládáno minoritními skupinami, které hájí pouze své vlastní zájmy. „Nejvíce škod spáchala exministryně Buzková, protože měla tu moc prosadit všechny ty zákony o pedagogických pracovnících a školské zákony,“ ukázal prstem na největšího viníka v oblasti školství v moderní historii českého státu.
Nelíbí se mu ale povinnost pro všechny stávající i nové učitele, aby k výkonu své pedagogické činnosti disponovali buď vzděláním z pedagogické fakulty, nebo alespoň pedagogickým minimem. „Ředitelé by si učitele měli vybírat sami, na základě jejich zkušeností a dovedností, ne se nechat takto šikanovat od státu,“ myslí si Klaus mladší.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: nem
