Klaus se Zemanem dostali z Moskvy úkol: Vyrvat nás z EU. Aktivista, který se svlékal na vládě, chce být prezidentem, aby to zastavil

17.09.2016 15:07

Lékař Marek Hilšer už dal jasně najevo, že v roce 2018 hodlá bojovat o prezidentský post. V rozhovoru pro Svobodné fórum Pavla Šafra zdůrazňuje, že rozhodně není žádným Antizemanem. Je zkrátka nezávislým kandidátem. Proč by ho tedy lidé měli volit?

Klaus se Zemanem dostali z Moskvy úkol: Vyrvat nás z EU. Aktivista, který se svlékal na vládě, chce být prezidentem, aby to zastavil
Foto: Hans Štembera
Popisek: Pořad Máte slovo tentokráte na téma ukrajinské krize

V minulosti prý Hilšer uvažoval o vstupu do politické strany, ale od tohoto záměru upustil, jelikož se obává, že stranická kolečka semelou jednotlivce, který by rád prosazoval např. transparentnost. Rozhodl se proto o vstup do politiky „odshora“. Transparentně by měli vystuopovat všchni politici.

Po poslední parlamentní volbě prezidenta byl prý zděšen. Zasílání nábojů v obálkách opravdu nepovažuje za demokratické. Proto je zastáncem přímé volby prezidenta. Nemyslí si, že by rozdělovala společnost, záleží na zvoleném kandidátovi, jak se postaví k vykonávání funkce prezidenta. Může rozdělovat společnost a vyvolávat v ní strach, jak to vidíme dnes, ale může i spojovat. Už jako občanský aktivista ukázal, že se nebojí angažovat.

Celý rozhovor naleznete zde

„Aktivisté se zajímají o to, co se ve společnosti děje, nejsou lhostejní a to je pozitivní. Nastavují zrcadlo politikům a nenechají je, aby si bez kontroly dělali, co chtěli. Jako student jsem organizoval demonstrace proti skryté privatizaci fakultních nemocnic a podařilo se nám jí zastavit. Potom jsou tady ty známé protesty ohledně protiruských sankcí. Takovéto protesty dokládají, že člověku o něco jde, že se nebojí jít s kůží na trh, i když to může být rizikové. Dobří politici byli často aktivisté, třeba Maháthma Gándhí, Joschka Fischer nebo Nelson Mandela (samozřejmě se nechci srovnávat s takovýmito osobnostmi), ale myslím si, že je lepší být občanským aktivistou než lobbistou v zákulisí politických stran. Občanský aktivismus považuji za důležité podhoubí demokracie,“ pokračuje.

„Dále, celá řada politiků se snaží v lidech vyvolávat strach, protože cítí, že je tím mohou ovládat. Následně se staví do role zachránců a vyvolávají dojem, že společnost zachrání. Je to finta, kterou odpoutávají pozornost od podstatnějších problémů, které nechtějí řešit nebo jsou v nich přímo namočeni. Jsou to falešní mesiáši.  Cílené vyvolávání strachu ohrožuje demokracii. Pokud někdo cíleným způsobem ve společnosti vyvolává strach, ohrožuje to demokracii. Existují dva typy lídrů. Jeden se snaží v lidech vyvolat strach, aby je mohl ovládat. Druhý v nich vyvolává odvahu a odhodlání proto, aby podpořil jejich svobodu.

Klaus měl za úkol nás vyrvat z EU

Prezident má možnost nastolovat zásadní společenská témata a otevírat důležitou diskusi. Znovu záleží na tom, jak tuto možnost využije. Hilšer by ji využil mimo jiné k tomu, aby lidem ukázal pozitiva členství v EU. Jako malý stát bez EU nemáme šanci uspět v globalizovaném světě. Václav Klaus a Miloš Zeman se nás prý z tohoto společenství pokusili spíš vyrvat. Unii dnes věří jen menší část naší společnosti.

„Myslím si, že za tento výsledek mohou povrchní novinové titulky, ale také politický diskurs. Neříkám, že EU je ideální, ale často se zveličují nesmyslné kauzy, typicky třeba EU zakázala žárovky nebo pomazánkové máslo. Národní politici často shazují vinu na EU, za věci, za které mohou oni sami. Máme tendenci vnímat malichernosti a nevnímáme, jaká pozitiva nám členství v EU poskytuje. Více než 70 % našeho exportu jde do EU. Nemocnice, kanalizace, silnice jsou opravovány z dotací EU atd. V negativním vnímání EU velkou roli sehráli naši dva poslední prezidenti Václav Klaus a Miloš Zeman. Myslím si, že v tom byl od počátku záměr. Václav Klaus má vazby na Rusko a já věřím, že měl od počátku za úkol nás vyrvat z EU a podílet se na jejím rozkladu,“ je přesvědčen lékař.

Pokud by se stal prezidentem, ctil by podle vlastních slov ústavu a fakt, že zahraniční politiku země určuje vláda. Choval by se tedy zcela jinak než dnešní prezident. Pokud by s politikou vlády nesouhlasil, měl by prý dvě možnosti. Buď rezignovat nebo vystoupit na obranu demokracie. Záleželo by prý na konkrétní situaci.

Marek Hilšer, lékař a aktivista, oznámil svůj záměr kandidovat před několika měsíci v jedné z pražských kaváren. Již dříve byl občansky velmi aktivní, kritizoval zejména prezidenta Miloše Zemana pro jeho příklon k východu. Zaujal též účastí na performanci, kdy se svlékl přímo během tiskové konference na Úřadě vlády a nahý mával vlajkou Evropské unie na protest proti putinovskému Rusku. Detailnější výčet jeho občanských aktivit již ParlamentníListy.cz prezentovaly.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: mp

Mgr. Jaroslav Bžoch byl položen dotaz

migrační pakt

Nepřijde vám divné, že se o migračním paktu hlasovalo těsně před volbami? A bude tedy ještě po volbách něco změnit nebo je to už hotová věc? Taky by mě zajímalo, nakolik se nás týká, protože Rakušan tvrdí, že tu máme uprchlíky z Ukrajiny, takže nebudeme muset přijímat další ani se nebudeme muset vyp...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Profesorka Hogenová: Lžou vám hned dvakrát. Tolik zbraní, to to nikdo nevidí?

21:20 Profesorka Hogenová: Lžou vám hned dvakrát. Tolik zbraní, to to nikdo nevidí?

Jakmile je něco samozřejmého, tak je to vždycky něco, u čeho se musíme zastavit. „Protože tím se nám…