K jakémusi rozuzlení se blíží zdánlivě nepřekonatelný antagonismus současnosti. „Na jedné straně stojí neoliberální víra v neviditelnou ruku trhu, kterou prý, jak tvrdí i Václav Klaus, omezují v podobě zbytečných intervencí přebujelé státy. Na straně druhé sílí volání částí západních společností po regulaci kapitálu a rovnoměrnější distribuci bohatství," připomíná politolog Jiří Pehe v komentáři pro deník Právo.

Právě v této atmosféře bude probíhat posledních pět set dní Václava Klause v úřadu prezidenta, které se začnou odpočítávat přesně za týden. „Klaus si ´liberálně´ přeje, aby se trhu státy nepletly do cesty, ale zároveň ´konzervativně´ stále víc vzývá národní stát a tradiční hodnoty. Možná nám vysvětlí, jak si renacionalizovaný stát, opírající se o ´tradiční hodnoty´, s nadnárodním kapitalismem poradí," ironicky podotýká Pehe.

Psali jsme:
Svět vyšel do ulic. ODS a Hrad: Anarchie, smrt demokracie
Lidi nejsou zboží, hanba Západu. Prahu zasáhne Světová revoluce

Domácí úklid by stejně závisel na globální neviditelné ruce trhu

Politolog vidí ale hlavní potíž v tom, že i kdyby pravicoví souputníci Klause v současné vládě našli vedle gest skutečnou vůli k úklidu v „mafiánském" kapitalismu našeho prý suverénního státu, jehož otcem je právě Klaus, bude výsledek nakonec stejně dost záviset na globální neviditelné ruce trhu.