„Ankara začala konat, další pomoci se dočká Řecko, je tedy možné, že březen 2016 zaznamená rázný obrat v kauze, která zahýbala Evropou nejvíc od balkánských válek,“ píše Klvaňa, podle kterého je dohoda mezi Tureckem a EU zlomovou situací v migrační krizi.
Nejde však ani o samotnou migraci, jelikož do Evropy může přijít i pět milionů lidí a stále se nic dramatického nestane. „Komplikace jsou politického rázu,“ vysvětluje Klvaňa a popisuje, kterak se na pozadí migrační krize radikalizuje veřejná diskuse a stále častěji se ozývají protievropské hlasy. „Už se to děje v několika zemích, včetně Polska a Maďarska, další mohou následovat.“
EU se k řešení již odhodlala, je však potřeba si pospíšit. Jak s uzavřením dohody s Tureckem, tak i s lepší obranou hranic. Klvaňa navíc doporučuje vzít si příklad z Austrálie, která za premiéra Johna Howarda byla pod náporem migrantů plujících z Indonésie. A právě Howardova vláda je začala obracet do detenčních center.

Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPřidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: spa